Insolvence nemocnice v Rumburku dosáhla 40 milionů korun. Věřitelé se sejdou v listopadu

Nahrávám video
UvR: Věřitelé chtějí po nemocnici v Rumburku 40 milionů korun
Zdroj: ČT24

Po zadlužené Lužické nemocnici v Rumburku chtějí věřitelé nejméně čtyřicet milionů korun. V pondělí skončila lhůta, do kdy se mohli hlásit do insolvenčního řízení; úředníci ale zřejmě nestihli zpracovat všechny požadavky veřitelů. O tom, co bude s nemocnicí dál, se rozhodne v listopadu.

Do pondělí se do insolvenčního řízení Lužické nemocnice přihlásilo padesát věřitelů, kteří požadují čtyřicet milionů korun. Jejich počet se ale ještě může zvýšit: úředníci mají ve zpracování přihlášek asi desetidenní skluz. „Myslím, že celkový dluh může být až devadesát milionů korun. V pondělí skončila lhůta, takže teprve uvidíme,“ očekává insolvenční správkyně nemocnice Martina Jinochová Matyášová.

Největším věřitelem je zatím samo město Rumburk, které za nemocnici zaplatilo dluh u banky. Dalšími jsou zdravotní pojišťovny. Společnost Krajská zdravotní (KZ), která už dřív vyjádřila ochotu zadluženou nemocnici od města za určitých podmínek převzít, se přihlásila k pohledávkám za 646 tisíc korun. 

„Krajská zdravotní se přihlásila k pohledávkám za Lužickou nemocnicí a poliklinikou. Postupuje standardně, stejně jako další věřitelé rumburské nemocnice. To ale nic nemění na našich dřívějších prohlášeních. Proto za vedení společnosti znovu zdůrazňuji, že jeho postoj k řešení situace ve Šluknovském výběžku ve věci zajištění zdravotní péče je dlouhodobě konzistentní a máme vůli ji řešit,“ prohlásil v pondělí předseda představenstva KZ Jiří Novák.

Podle něj je Krajská zdravotní v rozsahu kapacit zdravotnických oddělení svých nemocnic připravena pomoci s poskytováním zdravotních služeb pro obyvatele daného regionu a je ochotna pomoci situaci řešit.

Největší věřitelé nemocnice v Rumburku
Zdroj: insolvenční rejstřík/Městský úřad Rumburk

Věřitelé se sejdou v druhé polovině listopadu

O budoucnosti zařízení, které zajišťuje zdravotní péči pro 55 tisíc lidí ze Šluknovského výběžku, mají věřitelé rozhodovat v listopadu. „Všichni věřitelé se sejdou na schůzi 20. listopadu. Bude volba věřitelského výboru a bude se volit způsob řešení samotného úpadku,“ uvedl mluvčí Krajského soud v Ústí nad Labem Jiří Barč.

Nejčastěji se hovoří o variantě prodat nemocnici jako celek. „Určitě je lepší tady zachovávat funkční nemocnici než to rozprodávat po jednotlivých budovách a přístrojích,“ myslí si starosta Rumburka Lumír Kus (ANO).

Další možností je reorganizace. V takovém případě by se musel ale najít odborník, který by nemocnici dostal do plusu. A pro věřitele by to muselo být finančně výhodnější než prodej.

Krajská zdravotní chce po městu nejprve uhrazení ztrát

Jediným vlastníkem nemocnice je dnes město Rumburk. Ústav by mohla převzít Krajská zdravotní, s níž už město jednalo. KZ trvá na tom, že město nejprve uhradí ztráty z loňského a letošního roku. Rumburk naopak žádal nejprve garance zachování péče. Dosud nebyla žádná dohoda uzavřena. 

Rumburští zastupitelé však schválili pro nemocnici sedmimilionovou dotaci, aby bylo možné zajistit provoz do konce roku. „Za dotaci se má nakoupit zdravotnický materiál a může to být využito na platy zaměstnanců, případně zajištění provozu,“ shrnul starosta Kus.

Nemocnice je zatím v provozu

Nemocnice zatím funguje, v provozu je interní a chirurgické oddělení se stanicí gynekologie i oddělení pediatrie. Sestry i lékaři mají ale podle ředitele Petra Dubravce strach o budoucnost a někteří z nich odcházejí. „Něco odešlo, něco přišlo, něco jsme nahradili, něco ne,“ řekl Dubravec. Zatím má podle něj nemocnice dost zaměstnanců na to, aby zachovala provoz.

„Má díky zálohám od Všeobecné zdravotní pojišťovny dost peněz na mzdy a správu, dodavatelům služeb i materiálu od prohlášení úpadku nedlužíme nic,“ uvedla insolvenční správkyně Martina Jinochová Matyášová. Podle konkurzní správkyně je důležité, aby nemocnice zůstala v provozu. „Zachování funkční nemocnice je dobře i pro věřitele,“ dodala.

Loňská ztráta dosáhla 52 milionů, na konci května už hospodaření vykazovalo ztrátu dalších 18 milionů korun. Podle seznamu závazků navíc dluží nemocnice dalších bezmála 40 milionů korun dodavatelům a pojišťovnám.

Ústecký kraj prostřednictvím Krajské zdravotní spravuje pět svých nemocnic – v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě a Chomutově včetně několika specializovaných pracovišť v dalších místech kraje. Krajská zdravotní je největším poskytovatelem zdravotní péče v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026
Načítání...