Univerzita Palackého prohrála soud s chemikem Zbořilem kvůli krácení odměn

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) prohrála soud s fyzikálním chemikem Radkem Zbořilem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který univerzitu žaloval kvůli krácení odměn. Za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady musí škola podle pravomocného rozsudku zaplatit pět milionů korun. Na rozsudek upozornili odboráři z CATRIN poté, co obdrželi jeho písemné vyhotovení. Děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který podle rozsudku mzdy vědci krátil neoprávněně, považuje rozhodnutí soudu za absurdní.

Spor se týkal období let 2019 a 2020 a souvisí se vznikem vysokoškolského ústavu CATRIN, pod který přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Její děkan Martin Kubala je dlouholetým kritikem vzniku ústavu, poukazoval mimo jiné na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Ostravský krajský soud o sporu rozhodl v odvolacím řízení 15. května, písemné vyhotovení obdržely strany v těchto dnech.

Podle žaloby děkan Zbořilovi, který na univerzitě pracoval v manažerském i profesorském pracovním poměru, seškrtal nejen osobní příplatky, ale nepřiznal ani další mimořádné odměny, včetně odměn z grantových zdrojů, které byly navrhovány v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Postižen byl pouze žalobce, k takovému systematickému odebírání osobních příplatků u žádného jiného zaměstnance fakulty nedošlo. „Nepřiznání mimořádných odměn žalobci ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daném případě skutečně nemá žádné objektivní a odůvodnitelné ospravedlnění,“ uvedl soud v pravomocném rozsudku.

Děkan Kubala byl od začátku odpůrcem CATRIN

Podle odborářů děkan k systematickému odebírání osobních příplatků Radku Zbořilovi přistoupil poté, co vedení univerzity oznámilo záměr zřídit vysokoškolský ústav CATRIN. „Zatímco profesor Zbořil byl nejviditelnějším stoupencem této vize, děkan Kubala naopak proti záměru protestoval a začal na tehdejší zaměstnance fakulty, kteří chtěli přejít na vysokoškolský ústav, vyvíjet nepřiměřený nátlak,“ uvedli v tiskové zprávě odboráři.

Soud také dospěl k závěru, že se Zbořil nedopustil při výkonu své manažerské či vědecko-pedagogické práce žádných pochybení. „Pravomocný rozsudek mě samozřejmě potěšil. Je to ovšem jen vyvrcholení mnohaleté a nesmyslné války, kterou vede děkan PřF se zaměstnanci vysokoškolského ústavu, kteří jednoduše nechtěli na jím vedené fakultě pracovat a rozhodli se přejít na vysokoškolský ústav,“ uvedl Zbořil.

Děkan Kubala řekl, že rozsudek považuje za těžko uvěřitelný a ve svých důsledcích místy až absurdní. „Významně se odlišuje od předchozích závěrů interního auditu, inspektorátu práce i okresního soudu,“ uvedl. Poukázal na to, že žalobce má podle něj nejvyšší mzdu na fakultě, a vyplácení dalších odměn je podle něj zcela mimo ekonomickou realitu akademického prostředí. „Rozsudek považuji také za věcně vadný, když přiznání většiny nároků žalobce je odvozeno od toho, že soud upřel děkanovi právo nastavit na fakultě pravidla odměňování, což je na vysokých školách zcela běžná praxe,“ podotkl děkan.

Odmítl přitom názory odborářů, že otázky odměňování souvisely se zřízením vysokoškolského ústavu CATRIN. Podle Kubaly o zřízení ústavu bylo rozhodnuto až dávno po událostech, které byly předmětem soudního sporu. Vznik ústavu podle zjištění Akademický senát univerzity schválil 18. června 2020.

Podle odborářů selhaly kontrolní orgány univerzity

Odboráři poukazují i na selhání univerzitních kontrolních orgánů, které na nerovný přístup ze strany děkana přírodovědecké fakulty na základě právních analýz dlouhodobě upozorňovaly. Kromě ušlé mzdy tak musí univerzita žalobci zaplatit téměř 1,25 milionu korun na úrocích z prodlení, ale i několikasettisícové náklady soudního řízení. „Podle našeho názoru oddělení vnitřního auditu Univerzity Palackého katastrofálně selhalo ve své kontrolní roli a jeho chybné závěry nejprve poškodily zaměstnance a po prohraném soudním sporu de facto i univerzitu,“ uvedl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Vedení univerzity vzkázalo, že rozsudek s jeho písemným odůvodněním obdrželo a nyní jej právně vyhodnocuje. Na otázky, zda z celého sporu vyvodí nějaké důsledky a z jakých peněz náhradu zaplatí, však neodpovědělo. „Univerzita se pochopitelně bude ve všech následných krocích řídit platnou legislativou, všechny dotčené osoby budou o dalším postupu v této věci informovány,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Spor měl dopad i na další kauzy a kroky univerzity. V roce 2022 na děkana Kubalu podalo vedení univerzity trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití osobních údajů; děkan u soudu s chemikem Zbořilem použil e-maily z jeho soukromé e-mailové schránky. Policie trestní oznámení odložila, žalobce však věc postoupil inspektorátu práce kvůli možnému přestupku. V říjnu 2022 kvůli tomuto podezření na zneužití osobních údajů dal rektor Martin Procházka Kubalovi výpověď, v listopadu ji však zase odvolal, důvodem byl podle něj dvojí právní výklad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 6 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 20 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 20 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Evropský pohled