Univerzita Palackého prohrála soud s chemikem Zbořilem kvůli krácení odměn

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) prohrála soud s fyzikálním chemikem Radkem Zbořilem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který univerzitu žaloval kvůli krácení odměn. Za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady musí škola podle pravomocného rozsudku zaplatit pět milionů korun. Na rozsudek upozornili odboráři z CATRIN poté, co obdrželi jeho písemné vyhotovení. Děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který podle rozsudku mzdy vědci krátil neoprávněně, považuje rozhodnutí soudu za absurdní.

Spor se týkal období let 2019 a 2020 a souvisí se vznikem vysokoškolského ústavu CATRIN, pod který přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Její děkan Martin Kubala je dlouholetým kritikem vzniku ústavu, poukazoval mimo jiné na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Ostravský krajský soud o sporu rozhodl v odvolacím řízení 15. května, písemné vyhotovení obdržely strany v těchto dnech.

Podle žaloby děkan Zbořilovi, který na univerzitě pracoval v manažerském i profesorském pracovním poměru, seškrtal nejen osobní příplatky, ale nepřiznal ani další mimořádné odměny, včetně odměn z grantových zdrojů, které byly navrhovány v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Postižen byl pouze žalobce, k takovému systematickému odebírání osobních příplatků u žádného jiného zaměstnance fakulty nedošlo. „Nepřiznání mimořádných odměn žalobci ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daném případě skutečně nemá žádné objektivní a odůvodnitelné ospravedlnění,“ uvedl soud v pravomocném rozsudku.

Děkan Kubala byl od začátku odpůrcem CATRIN

Podle odborářů děkan k systematickému odebírání osobních příplatků Radku Zbořilovi přistoupil poté, co vedení univerzity oznámilo záměr zřídit vysokoškolský ústav CATRIN. „Zatímco profesor Zbořil byl nejviditelnějším stoupencem této vize, děkan Kubala naopak proti záměru protestoval a začal na tehdejší zaměstnance fakulty, kteří chtěli přejít na vysokoškolský ústav, vyvíjet nepřiměřený nátlak,“ uvedli v tiskové zprávě odboráři.

Soud také dospěl k závěru, že se Zbořil nedopustil při výkonu své manažerské či vědecko-pedagogické práce žádných pochybení. „Pravomocný rozsudek mě samozřejmě potěšil. Je to ovšem jen vyvrcholení mnohaleté a nesmyslné války, kterou vede děkan PřF se zaměstnanci vysokoškolského ústavu, kteří jednoduše nechtěli na jím vedené fakultě pracovat a rozhodli se přejít na vysokoškolský ústav,“ uvedl Zbořil.

Děkan Kubala řekl, že rozsudek považuje za těžko uvěřitelný a ve svých důsledcích místy až absurdní. „Významně se odlišuje od předchozích závěrů interního auditu, inspektorátu práce i okresního soudu,“ uvedl. Poukázal na to, že žalobce má podle něj nejvyšší mzdu na fakultě, a vyplácení dalších odměn je podle něj zcela mimo ekonomickou realitu akademického prostředí. „Rozsudek považuji také za věcně vadný, když přiznání většiny nároků žalobce je odvozeno od toho, že soud upřel děkanovi právo nastavit na fakultě pravidla odměňování, což je na vysokých školách zcela běžná praxe,“ podotkl děkan.

Odmítl přitom názory odborářů, že otázky odměňování souvisely se zřízením vysokoškolského ústavu CATRIN. Podle Kubaly o zřízení ústavu bylo rozhodnuto až dávno po událostech, které byly předmětem soudního sporu. Vznik ústavu podle zjištění Akademický senát univerzity schválil 18. června 2020.

Podle odborářů selhaly kontrolní orgány univerzity

Odboráři poukazují i na selhání univerzitních kontrolních orgánů, které na nerovný přístup ze strany děkana přírodovědecké fakulty na základě právních analýz dlouhodobě upozorňovaly. Kromě ušlé mzdy tak musí univerzita žalobci zaplatit téměř 1,25 milionu korun na úrocích z prodlení, ale i několikasettisícové náklady soudního řízení. „Podle našeho názoru oddělení vnitřního auditu Univerzity Palackého katastrofálně selhalo ve své kontrolní roli a jeho chybné závěry nejprve poškodily zaměstnance a po prohraném soudním sporu de facto i univerzitu,“ uvedl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Vedení univerzity vzkázalo, že rozsudek s jeho písemným odůvodněním obdrželo a nyní jej právně vyhodnocuje. Na otázky, zda z celého sporu vyvodí nějaké důsledky a z jakých peněz náhradu zaplatí, však neodpovědělo. „Univerzita se pochopitelně bude ve všech následných krocích řídit platnou legislativou, všechny dotčené osoby budou o dalším postupu v této věci informovány,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Spor měl dopad i na další kauzy a kroky univerzity. V roce 2022 na děkana Kubalu podalo vedení univerzity trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití osobních údajů; děkan u soudu s chemikem Zbořilem použil e-maily z jeho soukromé e-mailové schránky. Policie trestní oznámení odložila, žalobce však věc postoupil inspektorátu práce kvůli možnému přestupku. V říjnu 2022 kvůli tomuto podezření na zneužití osobních údajů dal rektor Martin Procházka Kubalovi výpověď, v listopadu ji však zase odvolal, důvodem byl podle něj dvojí právní výklad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
před 5 mminutami

V tendru na provoz příměstských vlaků v Praze podaly nabídky ČD a RegioJet

V tendru na provoz příměstských vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Jde o největší tendr na dopravce v historii Česka.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 1 hhodinou

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Praha 3 prověřuje podnájem v bytě šéfky Úřadu vlády, píše Deník N

Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na otázky serveru neodpověděl.
před 3 hhodinami

Kauza údajné manipulace při přidělování bytů v části Brno-střed míří k soudu

Případ údajně zmanipulovaného přidělování městských bytů v části Brno-střed míří ke Krajskému soudu v Brně. Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala obžalobu na čtyři lidi včetně tehdejšího vlivného brněnského politika Otakara Bradáče (dříve ODS), který předsedal bytové komisi. U dalších čtyř podala návrh na uzavření dohody o vině a trestu, informovala o tom Lastovecká v pondělí ČTK. Policisté ve věci zasahovali na začátku října 2022.
před 6 hhodinami

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 12 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 12 hhodinami
Načítání...