Univerzita Palackého prohrála soud s chemikem Zbořilem kvůli krácení odměn

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) prohrála soud s fyzikálním chemikem Radkem Zbořilem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který univerzitu žaloval kvůli krácení odměn. Za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady musí škola podle pravomocného rozsudku zaplatit pět milionů korun. Na rozsudek upozornili odboráři z CATRIN poté, co obdrželi jeho písemné vyhotovení. Děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který podle rozsudku mzdy vědci krátil neoprávněně, považuje rozhodnutí soudu za absurdní.

Spor se týkal období let 2019 a 2020 a souvisí se vznikem vysokoškolského ústavu CATRIN, pod který přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Její děkan Martin Kubala je dlouholetým kritikem vzniku ústavu, poukazoval mimo jiné na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Ostravský krajský soud o sporu rozhodl v odvolacím řízení 15. května, písemné vyhotovení obdržely strany v těchto dnech.

Podle žaloby děkan Zbořilovi, který na univerzitě pracoval v manažerském i profesorském pracovním poměru, seškrtal nejen osobní příplatky, ale nepřiznal ani další mimořádné odměny, včetně odměn z grantových zdrojů, které byly navrhovány v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Postižen byl pouze žalobce, k takovému systematickému odebírání osobních příplatků u žádného jiného zaměstnance fakulty nedošlo. „Nepřiznání mimořádných odměn žalobci ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daném případě skutečně nemá žádné objektivní a odůvodnitelné ospravedlnění,“ uvedl soud v pravomocném rozsudku.

Děkan Kubala byl od začátku odpůrcem CATRIN

Podle odborářů děkan k systematickému odebírání osobních příplatků Radku Zbořilovi přistoupil poté, co vedení univerzity oznámilo záměr zřídit vysokoškolský ústav CATRIN. „Zatímco profesor Zbořil byl nejviditelnějším stoupencem této vize, děkan Kubala naopak proti záměru protestoval a začal na tehdejší zaměstnance fakulty, kteří chtěli přejít na vysokoškolský ústav, vyvíjet nepřiměřený nátlak,“ uvedli v tiskové zprávě odboráři.

Soud také dospěl k závěru, že se Zbořil nedopustil při výkonu své manažerské či vědecko-pedagogické práce žádných pochybení. „Pravomocný rozsudek mě samozřejmě potěšil. Je to ovšem jen vyvrcholení mnohaleté a nesmyslné války, kterou vede děkan PřF se zaměstnanci vysokoškolského ústavu, kteří jednoduše nechtěli na jím vedené fakultě pracovat a rozhodli se přejít na vysokoškolský ústav,“ uvedl Zbořil.

Děkan Kubala řekl, že rozsudek považuje za těžko uvěřitelný a ve svých důsledcích místy až absurdní. „Významně se odlišuje od předchozích závěrů interního auditu, inspektorátu práce i okresního soudu,“ uvedl. Poukázal na to, že žalobce má podle něj nejvyšší mzdu na fakultě, a vyplácení dalších odměn je podle něj zcela mimo ekonomickou realitu akademického prostředí. „Rozsudek považuji také za věcně vadný, když přiznání většiny nároků žalobce je odvozeno od toho, že soud upřel děkanovi právo nastavit na fakultě pravidla odměňování, což je na vysokých školách zcela běžná praxe,“ podotkl děkan.

Odmítl přitom názory odborářů, že otázky odměňování souvisely se zřízením vysokoškolského ústavu CATRIN. Podle Kubaly o zřízení ústavu bylo rozhodnuto až dávno po událostech, které byly předmětem soudního sporu. Vznik ústavu podle zjištění Akademický senát univerzity schválil 18. června 2020.

Podle odborářů selhaly kontrolní orgány univerzity

Odboráři poukazují i na selhání univerzitních kontrolních orgánů, které na nerovný přístup ze strany děkana přírodovědecké fakulty na základě právních analýz dlouhodobě upozorňovaly. Kromě ušlé mzdy tak musí univerzita žalobci zaplatit téměř 1,25 milionu korun na úrocích z prodlení, ale i několikasettisícové náklady soudního řízení. „Podle našeho názoru oddělení vnitřního auditu Univerzity Palackého katastrofálně selhalo ve své kontrolní roli a jeho chybné závěry nejprve poškodily zaměstnance a po prohraném soudním sporu de facto i univerzitu,“ uvedl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Vedení univerzity vzkázalo, že rozsudek s jeho písemným odůvodněním obdrželo a nyní jej právně vyhodnocuje. Na otázky, zda z celého sporu vyvodí nějaké důsledky a z jakých peněz náhradu zaplatí, však neodpovědělo. „Univerzita se pochopitelně bude ve všech následných krocích řídit platnou legislativou, všechny dotčené osoby budou o dalším postupu v této věci informovány,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Spor měl dopad i na další kauzy a kroky univerzity. V roce 2022 na děkana Kubalu podalo vedení univerzity trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití osobních údajů; děkan u soudu s chemikem Zbořilem použil e-maily z jeho soukromé e-mailové schránky. Policie trestní oznámení odložila, žalobce však věc postoupil inspektorátu práce kvůli možnému přestupku. V říjnu 2022 kvůli tomuto podezření na zneužití osobních údajů dal rektor Martin Procházka Kubalovi výpověď, v listopadu ji však zase odvolal, důvodem byl podle něj dvojí právní výklad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
14:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo prověří postup soudu v Ostravě kvůli obtěžování zaměstnankyň

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje postup vedení Krajského soudu v Ostravě v souvislosti s případem tamního soudce, na jehož nevhodné chování si stěžovaly jeho spolupracovnice. Podle serveru Seznam Zprávy měl šéf soudu Petr Novák informace o možném sexuálním obtěžování od loňského podzimu, trestní oznámení ale podal na konci ledna.
před 3 hhodinami

Policie prověřuje možné ublížení na zdraví u stovek lidí kvůli defibrilátorům ve FN Olomouc

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.
10:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Pardubicích vzniká petice proti likvidaci holubů plynem

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.
před 6 hhodinami

Výběr dodavatele na stavbu další části metra D byl v pořádku, uvedl úřad

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u ÚOHS firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
před 9 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 12 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánovčera v 16:28

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
včera v 13:55
Načítání...