Přestože je barokní hřbitov ve Střílkách na Kroměřížsku národní památkou, o jeho záchranu se nezasloužily úřady, ale téměř osmdesátiletá Marie Skřítková. O zlepšení jeho stavu vytrvale bojovala deset let a podařilo se jí získat na opravy dvacet milionů korun.
Unikátní hřbitov ve Střílkách je zachráněn. O jeho opravu se zasloužila dobrovolnice
K záchraně hřbitova potřebovala Marie Skřítková především pevnou vůli a vytrvalost. Na rekonstrukce potřebovala miliony, které se jí nakonec po dlouhém přesvědčování ministerstva a úřadů po celé zemi podařilo získat. Díky ní prošlo rekonstrukcí odvodnění, pískovcové zdi i fasáda kaple. „Dělá mi to velkou radost,“ okomentovala své úspěchy Skřítková.
Do Střílek se na unikátní hřbitov ročně přijedou podívat tři tisícovky turistů. Barokní památkou je provází osobně. Památka z roku 1730 dodnes slouží svému účelu jako obecní hřbitov. Znalci umění oceňují vytříbené barokní detaily. „Je to něco, čím se odlišujeme od ostatních vesnic, proto se snažíme o jeho obnovu,“ okomentoval proměnu památky starosta Střílek Viktor Ganjuškin (nez.).
Hřbitov byl zbudován v letech 1730-1743 tehdejším majitelem stříleckého a tovačovského panství Amandem Antonínem Petřvaldským. Podnět k založení hřbitova dal nepřímo svému dědici Milota Ferdinand Petřvaldský v roce 1724, kdy požadoval ve své závěti vybudování rodinné pohřební kaple v místním kostele.
Amand Antonín Petřvaldský změnil původní záměr na vybudování pohřební kaple Petřvaldských a započal s velkolepě pojatou výstavbou hřbitova. Autorství projektu je připisováno Ignáci Josefu Cyranimu z Bolleshausu, biskupskému projektantu, který byl v době stavby hřbitova zaměstnán u Amanda Antonína Petřvaldského. Autorem sochařské výzdoby je moravský sochař Gottfried Fritsch(1706-1750) a jeho dílenský okruh. Byl žákem a později spolupracovníkem slavného rakouského sochaře Jiřího Rafaela Donnera (1693-1741), u něhož pracoval ve Vídni a v Bratislavě po svých studiích v Itálii. Pohřebiště po třináctiletém budování bylo vysvěceno 12. května 1743 a předáno ke svému účelu veřejnosti.
Ne všichni si ale práce zapálené dobrovolnice a významného místa váží. Před patnácti lety zloději ukradli ze hřbitova deset soch. Škoda byla o to větší, že zmizely originály. Stopy zlodějů mířily do Rakouska, k jejich vypátrání ale policii nakonec nedovedly. Přes to všechno má příběh hřbitova dobrý konec, díky entuziasmu této dámy. Cíl, který si před 10 lety vytkla, splnila beze zbytku.