U zlínské univerzity vzniká Memento Covid. Místo pro setkávání, které nebylo za pandemie možné

Za budovou rektorátu Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně vzniká Platforma Memento Covid-19. Jde o kruhový objekt o průměru pět metrů, který bude fungovat jako místo setkávání i odpočinku. Svrchní desky jsou vyrobeny z plastových jídelních krabiček z univerzitní menzy, které studenti a zaměstnanci univerzity sbírali během pandemie.

„Památník se stane i světelným objektem. Uprostřed platformy budou světelná slova, která odkazují k tomu, co lidé v průběhu pandemie prožívali. Jsou tam slova jako: chvílí, čekáním, setkáním,“ popsal autor projektu Tomáš Krejčí. Po obvodu budou svítit slova „Věnováno setkávání“.

Symbolika kruhu podle Krejčího odkazuje ke spojení. „Je to platforma, kde se můžou lidé, a hlavně studenti opět setkat. Je to něco, co jsme v době pandemie nemohli, setkávání jako takové bylo velmi omezené,“ dodal.

Smyslem jeho návrhu nebylo vytvořit jen sochu či místo k připomenutí události, ale také to, aby byl prostor funkční. „V prostoru bude i wifi, studenti si tady mohou sednout, lehnout na lavičku, pracovat tady,“ uvedl Krejčí, který je doktorandem na Fakultě multimediálních komunikací.

Spolu s ním na návrhu pracovaly studentky Kristina Maňáková a Anna Hanušová. Práce na platformě začaly před čtyřmi týdny, hotovo by mohlo být do čtrnácti dnů.

Tisíce krabiček od jídla

Platformu tvoří ocelová konstrukce, na které jsou položeny desky vážící několik stovek kilogramů vytvořené z plastového odpadového recyklátu. Využití plastového odpadu bylo podmínkou soutěže na výtvarný objekt.

Studenti a zaměstnanci univerzity sbírali krabičky z menzy v akci nazvané Feed The Monster, posbírali jich pět tisíc. „Vznikla spousta plastového odpadu, myšlenka proto byla, posbírejme ho a zrecyklujme a použijme na stavbu mementa,“ vysvětlil rektor Vladimír Sedlařík.

Misky se podrtily a přepracovaly do podoby desek, přidala se aditiva, aby byla zajištěna pevnost, stabilita a odolnost proti slunečnímu záření. „Covid memento je věnováno setkávání, setkávání s lidmi, se kterými jsme se nemohli setkat během pandemie covidu, setkávání s lidmi, kteří s námi už bohužel nemohou být. Je to také poděkování všem, kteří pomáhali, ať už zdravotnickému personálu, všem lidem, našim studentům, našim zaměstnancům, všem dobrovolníkům,“ dodal Sedlařík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně mají požár domu pod kontrolou, lidé se vrací do okolních objektů

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem začali umožňovat návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí, událost se obešla bez zraněných. Dohašování bude trvat do ranních hodin, uvedl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje na sociální síti Threads.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled