Moravský kras - Nový závrt, tedy propadlina v zemi, vznikla před několika dny u jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Asi tři metry hluboká a dva a půl metru široká jáma patří mezi ojedinělé krasové projevy, které se objevují zhruba jednou za tři roky.
Rozměrná jáma, kterou jeskyňáři označují jako závrt, se objevila jen deset metrů od silnice nedaleko jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Neušla tak pozornosti řidičů, ochranářů ani jeskyňářů.
Jeskyňáři tuší napojení na jeskynní systém Ostrovské Vintoky - aby získali jistotu, chtějí provést několik měření. „Pustí tam vodu, která v sobě bude mít nějaký indikátor. Pak budou pozorovat jednotlivé jeskyně, jestli se tam upravená voda neobjeví,“ vysvětlil Antonín Tůma z Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Pokud jeskyňáři odhalí něco zajímavého, mohou správu CHKO požádat o povolení k průzkumu.
Závrtů je v Moravském krasu zhruba stovka
Před několika lety se závrt objevil také v Ostrově u Macochy. Jen pár metrů od zdi obecního úřadu se propadla zemina.
K většímu propadu došlo v roce 2010 v Rudici, příčinou ale byla poškozená kanalizace. Tekoucí voda odplavila zeminu do podzemí a cesta se propadla. Jeskyňáři věří, že se díky tomuto závrtu dostanou do nových prostor Rudického propadání. „Dole pod námi jsou boční chodby, kde jsou sifony. Tam už pro svoji práci potřebujeme elektřinu a čerpadla, abychom mohli sifony odčerpat a objevit další kilometry jeskyní v bočních chodbách,“ vysvětlil jeskyňář Alois Nejezchleb.
Závrtů je v Moravském krasu přibližně sto. Tím zřejmě nejznámějším a také nejhlubším je propast Macocha. Mezi propastí a Sloupem leží i trojice největších závrtů - Měšiny, Dolina a Městikáď.
Měšiny jsou mělký zalesněný závrt o rozloze asi 25 000 metrů čtverečních. Závrt má v průměru 164 metrů a jeho obvod je 637 metrů. Původně ho tvořilo větší množství samostatných závrtů.
Díky rozloze přesahující 18 tisíc metrů získal závrt Dolina titul druhého největšího závrtu. Dolina měří v průměru 166 metrů a její obvod je 521 metrů. Moravský krasový badatel Karel Absolon o Dolině řekl, že je prototypem toho, co nazýváme závrt.
Městikáď obsadil v žebříčku závrtů pomyslné třetí místo. K pozoruhodnému jménu Absolon údajně poznamenal, že jde o prastaré pojmenování odvozené od slovního spojení „mísím v kádi“. Závrt má průměr 106 metrů a hloubku 16 metrů.
V krasu je ale řada dalších závrtů – například Společňák, Dámský závrt, Meiselův závrt nebo Lažánecké a Jandourkovy závrty.
Některé závrty se ale zachovat nepodařilo. Například na Ostrovské plošině v severní části Moravského krasu bylo zasypáno a zaoráno hned několik závrtů. Správa chráněné krajinné oblasti s majiteli pozemků, na nichž k závrtu dojde, jedná o zatravnění těchto prohlubní a vysázení keřů v jejich okolí. Chtějí tak zabránit jejich zanesení.
Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Nejčastěji jde o okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do jednoho kilometru (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubky od jednoho metru až po hluboké závrty hlubší než 100 metrů.
Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako krasovění.
Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají uvaly. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami.
Dno závrtu může být otevřené ponorem či propastí do podzemních prostor, nebo je ucpáno naplaveninami.
(zdroj: Wikipedie)
