Třebíč – Anna Ingberová roz. Taussigová byla mladá žena z Třebíče, která zahynula ve svých 21 letech v Osvětimi. Před domem číslo 22 na Karlově náměstí, kde žila, ji teď připomíná tzv. kámen zmizelých. Ve městě s významnými židovskými tradicemi je už třetí, v celé Evropě upomínají kameny již na desítky tisíc lidí, kterého nacisté jednoho dne odvezli – a už se nikdy nevrátili.
Cesta kamene zmizelých čili stolpersteinu za Annu Ingberovou do dlažby třebíčského náměstí nebyla jednoduchá. Na výrobu a instalaci kamene bylo třeba vybrat peníze, složili se ale místní lidé včetně těch, kteří zavražděnou ženu znali, třeba kamarádka z dětství Ludmila Komendová. „Kamarádily jsme se spolu od první třídy. Taussigovi tady měli velký obchod, její maminka tam byla pořád a byla ráda, že jsme spolu. Chodila jsem za ní každý den po vyučování,“ vzpomněla při slavnostním zasazení kamene. Se stolpersteiny měly také problém památkáři, kritizovali, že kameny narušují autenticitu čtvrti zapsané v UNESCO a že po kostkách jezdí auta. „Ale rozhodně to neznamenalo zákaz a rozhodně to neznamenalo, že bychom zpochybňovali židovské oběti navázané na Třebíč,“ zdůraznila ředitelka třebíčského pracoviště Národního památkového ústavu Martina Veselá.
Anna Taussigová se narodila v Třebíči v roce 1922 v rodině významného obchodníka. Těsně před válkou ve svých sedmnácti letech se provdala za městského rabína Mojžíše Ingbera, brzy ji však postihl osud desetitisíců Čechoslováků židovské víry. V březnu 1943 odjela do Terezína, v září se dostala do transportu Dm, z jehož členů vznikl známý český rodinný tábor v Osvětimi. Stejně jako téměř všichni ostatní jeho obyvatelé byla nakonec zavražděna.
Pamětní kameny zmizelých vymyslel před dvaceti lety německý výtvarník Gunter Demnig. „Do dnešního dne je jich položeno přes 40 tisíc v Evropě, v Česku přes pět stovek, nejvíce v Praze,“ přiblížil Boris Barak Selinger z brněnské židovské obce, který je garantem projektu Stolperstein. Na kameny se skládají například sdružení, jejichž členové se stali oběťmi holocaustu – v Brně tak podle Selingera položili devět kamenů sokolové, další svobodní zednáři.
V třebíčské čtvrti Zámostí žila židovská komunita po staletí v poměrně klidném sousedství s okolní katolickou většinou. Druhá světová válka však zdejší židovskou náboženskou obec zničila, jejich čtvrť však přežila v mimořádně dobrém stavu. Za komunistické vlády se uvažovalo o srovnání Zámostí se zemí, to se však nestalo. Od roku 2003 je tajemná židovská čtvť se hřbitovem společně s třebíčskou bazilikou sv. Prokopa na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Dnešní Třebíč si staré židovské tradice připomíná, každoročně se konají oslavy židovského svátku Chanuka, festival židovské kultury Šamajim nebo akce Oživené židovské město.
