U Lhoty na Trutnovsku buduje sdružení Trutnov Trail síť obtížných terénních stezek, takzvaných singltreků. Jde o terénní jednosměrné cesty pro cyklisty a trasy pro horská kola. Sdružení má podporu Lesů ČR a města Trutnov. Projekt však narazil na odpor části lhotských obyvatel, kteří považují vznik tras za devastaci přírody.
Terénní cyklostezky ničí přírodu a náš způsob života, protestují lidé z Lhoty u Trutnova
Lhota u Trutnova hoří sporem o singltreky v okolí (zdroj: ČT24)
„Vytlačujete nás z našeho území,“ křičel jeden z hlavních odpůrců z řad obyvatel Trutnova-Lhoty Josef Čepelka na zastánce budování cyklistických stezek v sále lhotské restaurace na společném setkání. V sále nebylo k hnutí a během debaty to mezi oběma stranami jiskřilo.
Zemědělec Josef Čepelka sepsal protestní petici, se kterou si stěžuje u nejrůznějších institucí – třeba u České inspekce životního prostředí. „Tady se dělají trativody, které odvodňují les, přesekávají se kořeny stromů,“ jmenuje své argumenty proti výstavbě stezek.
40 kilomentrů singltreků kolem Trutnova
Během tří let vzniklo díky úsilí Trutnov Trails okolo 15 kilometrů tratí a v roce 2018 se mají o dalších sedm prodloužit. Vzniknout má trasa čítající zhruba čtyřicet kilometrů v okolí Trutnova. „Staví se podle zhruba 20 let staré a ověřené metodiky, která se využívá při stavbě ve velkých zemích, jako je Kanada, ale i v malých zemích, jako například Wales, Rakousko, Švýcarsko,“ přibližuje Jan Rejl ze sdružení Trutnov Trails.
Ke stavitelům tratí se přidal i Městský úřad v Trutnově, na jehož pozemcích stezky částečně vznikají. Projekt dokonce finančně podpořil s odůvodněním, že jde o příležitost pro rozvoj cestovního ruchu. Singltreky po celé republice se těší rostoucí oblibě i návštěvnosti.
„Nenecháme si vzít náš způsob života. Budeme bojovat do poslední chvíle,“ trvá na svém Josef Čepelka. Po neúspěchu u regionálních úřadů se odpůrci hodlají s protestem obrátit i na ministerstva životního prostředí i zemědělství.