Jeden ze dvou největších obrazů v Česku, dioráma Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, je zrestaurovaný. Muzeum hlavního města Prahy obnovený obraz v Bludišti na Petříně představí veřejnosti ve středu 28. srpna. České televizi to potvrdila mluvčí muzea Olga Šámalová. Obnova obrazu trvala čtyři roky, během nichž restaurátoři celý výjev očistili, opravili trhliny a nanesli ochranný lak.
Restaurační práce začaly v roce 2015 a skončily v závěru července 2019. „Byly tam nevhodné retuše, protože v minulých dobách se tomu nevěnovalo dost péče. Retušování je, když máte nějakou prasklinu, nebo když odpadne kus malby. Základem bylo udělat chemickou analýzu toho plátna. To znamená, z čeho je a z čeho jsou záplaty,“ vysvětluje kurátor památkově chráněných objektů Muzea hlavního města Prahy Karel Kučera.
„Pak se očistil obraz, zafixovaly se nesoudržné části, protože někde malba opadávala. Doretušovávaly se odpadlé části, musely se domalovat,“ přiblížil dále celý proces. Muzeum za samotnou obnovu malby zaplatilo bezmála dva miliony korun, dodatečné dílčí náklady pak mají zajistit vhodné podmínky, aby obraz vydržel v dobrém stavu. „Je nasvětlený stropním oknem, takže tam byly velké teploty, okno jsme zakryli a budeme řešit další možnosti zvlhčování, aby obraz měl vhodnější klima,“ přiblížila Jindřiška Drozenová, která se v muzeu stará o konzervace sbírek.
Velký obraz s plastickým popředím nazvaný Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648 vytvořili v roce 1891 Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer. Obnova plastické části, kterou tvoří kanón, zbraně, výzbroj nebo dlažba imitující povrch Karlova mostu, přijde na řadu později. „Je v tom totiž háček. Není k tomu dostatek dokumentů, jen dvě fotografie z padesátých let. Bude to náročné. Musíme se pokusit zdokumentovat prameny,“ vysvětluje Kučera.
Jeden ze dvou největších obrazů v Česku je namalovaný na utkaném plátně o rozměrech 10,5 na 8,16 metru. Rozměry mu konkuruje podle mluvčí muzea Šámalové jen Pobití Sasíků pod Hrubou skálou od Mikoláše Alše a kolektivu.
„Původně dioráma neslo název Hájení Karlova mostu před Švédy roku 1648. Malba zachycuje památnou scénu, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou navozuje živý dojem doby třicetileté války,“ uzavírá Šámalová.
