Turistům by se na Šumavě mohla otevřít dlouhodobě nepřístupná stezka mezi Březníkem a Modrým sloupem poblíž Modravy, kde hnízdí ohrožený tetřev hlušec. Připouští to nová šumavská studie vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).
Šumava by mohla turisty pustit i na nepřístupnou „tetřeví“ stezku u Modravy
Cesta z Březníku Luzenským údolím na Modrý sloup na česko-bavorském pomezí platila jako takzvaná Zlatá stezka stovky let za hojně užívanou trasu, která měla obchodníky i pašeráky převést přes šumavské hřebeny. Pohyb zde ale po nástupu komunistů k moci zastavila železná opona a návštěvníky národního parku se sem nepodařilo vpustit ani po roce 1991.
Oblast totiž spadá do první zóny ochrany a navíc zde sídlí jediná početnější populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce – zpřístupnění trasy mezi Březníkem a hranicí tak v následujících letech zablokoval spor o to, zda mohou turisté k hraničnímu přechodu vůbec zamířit.
Blízko otevření stezky byla Šumava už před třemi lety, v červenci 2013 ale českobudějovický soud rozhodnutí správy národního parku po intervenci ekologických aktivistů zrušil, a to právě kvůli tetřevovi. Park podle justice nedostatečně posoudil vliv na ptačí populaci.
Člověk na území tetřeva? Možné to je
Nyní šumavský národní park ovšem předložil ministerstvu životního prostřední novou studii EIA, a ta podle správy rezervace zpřístupnění sporné stezky nevylučuje. „Podle zpracované dokumentace je možné, aby stezka byla zpřístupněna za určitých podmínek. V dokumentaci jsou navržena možná opatření, která by vliv na populaci tetřeva kompenzovala tak, aby bylo možné stezku na Modrý sloup otevřít,“ uvedl ředitel parku Pavel Hubený. Část území by podle něj musela nadále zůstat jako klidová.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) doplňuje, že právě otevření trasy na hranicích Česka a Německa bylo hlavním důvodem, proč nová EIA vznikala: „Je to totiž jediná legální cesta, jak otevřít Modrý sloup, stejně tak jako jakýkoliv záměr i na bavorské straně parku.“
Podle studie EIA by se mohlo turistům otevřít celkem čtyřiatřicet lokalit v centrální části Šumavy, z toho třináct s žádným nebo jen minimálním vlivem na šumavskou přírodu. „Šumava se tak dočká nových projektů i nově otevřených stezek pro turisty,“ slibuje mluvčí národního parku Jan Dvořák. Do této kategorie podle něj patří třeba rozhledna na Modravské hoře, propojení cyklistických tras mezi Filipovou Hutí, Kvildou a Horskou Kvildou nebo vybudování cyklostezky mezi Hradlovým mostem a Modravou.
Radnice chtějí studii revidovat
Šumavské obce ale posudek kritizují; jeden z nejcennějších regionů v republice totiž turistům podle starostů otevírá méně, než očekávali. A výhrady opět motivuje kriticky ohrožený tetřev.
Na Horské Kvildě chtěli stavět rozhlednu na vrcholu Antýglu, kvůli populaci vzácného opeřence ale záměr s největší pravděpodobností neprojde, a ze stejného důvodu zůstanou zavřené i některé trasy v okolí Železné Rudy. „Návštěvníci Železnorudska se nedočkají otevření Lávkové stezky, Dánské cesty ani vyhlídky na jezera,“ vyjmenovává železnorudský starosta Michal Šnebergr.
Radnicím vadí i to, že některé chystané projekty, jako stavbu rozhledny v Borových Ladech, studie sloučila do jednoho záměru. „Každá ta rozhledna měla být posuzovaná zvlášť, ale kvůli kumulativním vlivům neprošla ani jedna,“ dodává starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Radnice proto budou žádat revidování celé studie.
Studií se bude zabývat i ministerstvo životního prostředí, které musí nechat zpracovat oponentní posudek. Jeho výsledky bude mít k dispozici park během příštího roku.