České Budějovice - Velké množství předmětů z několika historických období vyzvedli archeologové ze studny gotického hradu Nové Hrady. Nálezy se datují od pozdního středověku až do 20. století, jsou mezi nimi mince, kulky do mušket, drobné šperky, příbory a kostěné hrací kostky. „Jde bezesporu o jeden z nejvýznamnějších souborů archeologických nálezů, který byl zatím v jihočeských studnách učiněn,“ řekl uvedl vedoucí výzkumu Jiří Havlice z českobudějovického Národního památkového ústavu.
Studna hradu Nové Hrady vydala mince, šperky i pečetidlo
Nejbohatší bylo samotné dno studny, z něhož pochází nálezy z konce 15. a průběhu 16. století. Unikátním nálezem je podle Havliceho bronzové pečetidlo s motivem vinných hroznů a vinařského nože. „Tento pečetní znak neužíval nikdo z majitelů hradu ani žádný ze známých hradních úředníků. Můžeme pouze odhadovat, jak se mohlo pečetidlo do novohradské studny dostat,“ poznamenal.
Speleologové, kteří nánosy ze studny vyzdvihávali, našli i sedm zachovalých masivních věder na vodu, takzvaných okovů. Nejmladší skupinu nálezů představují předměty naházené do studny ustupující německou posádkou na konci druhé světové války. Vyzvednuty byly nejrůznější součásti výstroje, zbraně, polní láhve či odznaky, podotkl Havlice. Archeologové nyní nálezy konzervují a poté, co budou zpracovány, je příští rok vystaví v prostorách hradu. Studnu zkoumali letos v září a říjnu. Výzkum byl naplánován ke konci návštěvnické sezony, nijak tedy nekomplikoval provoz hradu, uvedl kastelán hradu Jan Smolík.
2 minuty
Reportáž Aleše Hazuky
Studna patří k nejhlubším středověkým studnám na jihočeských hradech. Podle Havliceho byla zřejmě vystavěna ve druhé polovině 14. století. První písemné zmínky o ní jsou z roku 1390. Je podle něj unikátní tím, že je obezděná až na dno, které je v hloubce 35 metrů. Studny bývaly běžně vytesány do skály, obezdívání bylo velmi finančně i technicky náročné, doplnil.
Studna sloužila jako zdroj pitné a užitkové vody až do konce 18. století. Tehdy načas vyschla, její ústí bylo následně zakryto klenbou a ukryto pod povrchem nádvoří. Již od konce 15. století byla postupně zanášena sedimenty a od 18. století byla záměrně zasypávána několikametrovými vrstvami stavební suti. Při jejím prvním čištění v roce 1988 se dno nacházelo v hloubce 21 metrů.
Nálezy ze studny