Rozrůstání malých obcí v okolí velkých měst provází řada negativ, ať už jde o kapacitu silnic, školek, kanalizace nebo třeba vodovodů. Právě tyto malé obce nejsou připravené na nový přísun obyvatel. S nedostatkem vody se každý nedělní večer potýkají třeba noví obyvatelé Chýně. Může za to skokové rozšíření obce, která nemá kapacitu zásobovat vodou nově postavené části.
Už pět let si rodina Záhorových z Chýně podobně jako další obyvatelé zdejších novostaveb musí každou neděli dopoledne napustit vanu a několik kbelíků vodou. Bez této přípravy by si večer nemohli uvařit ani čaj nebo se umýt. „Občas se vykoupeme už v sobotu, protože v neděli opravdu nemůžou děti čekat až do deseti hodin, kdy začne znovu téct voda. Na to není čas,“ říká obyvatelka Chýně Dagmar Záhorová.
„Dopisujeme si se sousedy a vždycky ta SMSka zní a zase neteče, takže druhý den voláme na obec,“ vypráví Záhorová. Jenomže vedení obce problém akutně nevyřeší. Chýni a další zhruba stovku středočeských obcí zásobuje vodou přímo Praha, ale s přibývajícími obyvateli už vodovodní síť nestačí.
„Je potřeba posílit potrubí a taky vybudovat nové vodojemy. Myslím, že na to budeme finančně připravení po dubnovém zastupitelstvu,“ dodává středočeský radní Miloš Petera z ČSSD. Chýně plánuje stavbu vlastního vodojemu, který má lidem zajistit vodu i v době, kdy do obce nepřitéká. Ten by měl stát na poli na konci obce, kterou vyjde nová zásobárna vody na 44 milionů korun a měla by tu vyrůst do roka a půl.
V rozrůstajících se obcích chybí služby a zázemí pro nové obyvatele
Nedostatek vody je jen projev širšího fenoménu; obce kolem větších měst zažívají příliv nových obyvatel a ty v odlehlejších oblastech se naopak stávají ekonomickou periferií. Trend vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu. Na změny má vliv i stěhování ze zahraničí, což se výrazně projevuje v Praze nebo Plzeňském kraji.
Mění se i rozmístění lidí v krajích. Za posledních sedm let se v polovině z nich počet místních zvýšil. Naopak v té druhé výrazně poklesl. Podle sociologů se dříve lidé stěhovali hlavně za prací a dnes je to především za lepším výdělkem.
Ne všichni lidé, kteří odcházejí do velkých měst, v nich ale chtějí bydlet. Podle statistiků přibývá těch, kterým chybí příroda, a stěhují se naopak z velkých měst pryč. Tedy do přilehlých obcí v blízkosti velkých měst.
Trend se týká všech krajů, například v rámci Jihomoravského kraje změní ročně adresu zhruba 19 tisíc lidí. Výrazně se tu rozrostla obec Moravany, lidé z Brna si tady domky začali stavět už v 60. letech, další satelitní výstavba přibyla po revoluci. Postupně se vesnice vzdálená jen půl kilometru od hranic Brna začala proměňovat v malé město.
Podobně se rozšiřuje třeba i Zvole u Prahy. „V místě, kde mělo původně stát 140 domů, jich je v tuto chvíli 240, aniž by vznikla školka, obchod a další zázemí. Teď jsou tu dva obchody, jeden v centru původní obce a druhý nedaleko nové zástavby. Mateřská škola má kapacitu padesáti míst, jenže to přestává stačit a chystá se její rozšíření,“ stěžuje si starosta Zvole Miroslav Stoklasa a dodává, že do školy tu děti mohou chodit pouze na první stupeň.
