Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí v Otrokovicích oznámil, že obchvat města, který je součástí rychlostní silnice R55, se možná začne stavět už za rok. Nad jeho prohlášením ale visí otazník, stejně jako nad zbytkem silnice R55. Stát pro obchvat dodneška nevykoupil všechny pozemky. A z celé trasy rychlostní silnice stojí za desetiletí plánů jen zhruba pětina.
Další naděje, další rozpaky. O výstavbě čtyřproudé silnice mezi Olomoucí a Břeclaví rozhodla vláda už v roce 1963. Z plánovaných 101 kilometrů je dnes v provozu osmnáctikilometrový úsek mezi Hulínem a Otrokovicemi. Kdy bude stát zbytek, neumí říct ani současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který do Zlínského kraje dorazil v pondělí na oficiální návštěvu.
O výstavbě úseku R55 od Otrokovic ve směru na Bzenec se diskutuje minimálně 20 let. Rychlostní silnice už devět let končí v polích, zatímco blízkou Spytihněví projíždí 18 tisíc aut denně.
„Je šance zahájit stavbu obchvatu Otrokovic na přelomu let 2016 a 2017,“ řekl při pondělní návštěvě města premiér Sobotka, a přidal tak další do řady slibů, které místní za poslední roky slyšeli. Přehnaný optimismus není na místě. Stát stále nevlastní všechny pozemky pro stavbu obchvatu a nemá ani aktualizovanou studii o vlivu na životní prostředí.
Stavba začne brzy, věří ŘSD
Podle ředitele zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Karla Chudárka pro obchvat zbývá vykoupit osm pozemků, prakticky u všech už bylo zažádáno o vyvlastnění kvůli složitým jednáním s majiteli, exekucím či komplikovanému dědickému řízení.
„Věříme, že na jaře bude proces vyvlastnění dokončen a že budeme vlastnit všechny pozemky, abychom mohli požádat nejpozději v polovině roku o stavební povolení a poté soutěžit zhotovitelskou firmu. Na konci roku 2016 bychom chtěli začít stavět, stavební ruch naplno začne na začátku následujícího roku,“ ujistil Chudárek.
Stavba by měla trvat tři roky. Severovýchodní část obchvatu Otrokovic už motoristům slouží, a to od podzimu 2006.
Obchvat Otrokovic je jen zlomkem problému celé silnice R55. Mezi Napajedly a Spytihněví chtěl stát vést rychlostní silnici estakádou. Obce ale preferovaly zářez pod úrovní silnice. Když nedošlo k dohodě, radnice vyhlásily stavební uzávěru.
Stát po letech zákopové války nakonec ustoupí a silnici nepožene na 20 metrů vysoké sloupy. Start stavby to ale nijak neurychlí. Začít stavět by se mohlo snad v letech 2018 až 2020. Pokud se neobjeví další komplikace.
R49 si křečkují pro sebe
Při premiérské návštěvě došla řeč i na druhé bolavé místo krajské silniční sítě: R49. O projektu na tuto silnici se začalo mluvit v roce 1996. Práce na zhruba šedesátikilometrovém úseku z Hulína na hranice se Slovenskem se ale ještě nerozběhly. Stavba se tam zdržela kvůli námitkám ekologů. Ministerstvo dopravy nyní přerušilo stavební řízení a čeká na přepracování dokumentace.
ŘSD podle Chudárka čeká na ministerstvo životního prostředí, které má vydat ověřovací stanovisko ke stanovisku EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. „V prvním úseku od Hulína po Fryšták jsme o stanovisko již požádali, předpokládáme, že stanovisko bude kladné a že budeme moci začít stavět,“ řekl Chudárek.
Naposledy se do cesty stavbařům postavil protivník o mnoho menší: křeček. Silničáři museli slíbit, že zvířata přestěhují, protože mu stavbou poškodí prostředí, v němž žije. ŘSD si zadalo i zmapování výskytu křečka, studie ale vyšla podle kritiků extrémně draho. Zakázku za dva a půl milionu proto prověřuje ministerstvo dopravy.
Na rychlostní silnici R49 má být napojena i Průmyslová zóná Holešov. Od té si Zlínský kraj sliboval oživení průmyslu v regionu a nová pracovní místa. Po šesti letech od dokončení je ale zóna prakticky prázdná. Jako jeden z důvodů neúspěchu bývá uváděno i chybějící adekvátní dopravní napojení, jinými slovy nedostavěná R49.
Stavba prvního úseku z Hulína do Fryštáku potrvá 36 měsíců, navazovat bude úsek z Fryštáku do Lípy a od Vizovic ke slovenské hranici. Do Vizovic by silnice měla být provedena jako čtyřproudá komunikace, od Vizovic k hranicím jako dvoupruhá se stoupacími pruhy. Podle Sobotky i Chudárka jde o jednu z priorit v dopravních stavbách kraje, peníze na ni jsou přislíbené. Náklady na stavbu se pohybují v desítkách miliard korun.
