Lidi, kteří budou v budoucnu žádat o doplatek na bydlení na ubytovně, čekají změny. Senát bude totiž už příští týden projednávat změnu zákona, podle kterého by na doplatek na bydlení nedosáhli ti, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách. S takovým postupem ale nesouhlasí například zástupci Bohumína či Karviné, tedy lokalit, ve kterých mají s vyloučenými lokalitami bohaté zkušenosti.
Senát rozhodne o doplatcích za bydlení. Bohumín a Karviná varují před změnou zákona
Senát rozhodne o příspěvcích na bydlení (zdroj: ČT24)
„Myšlenka je taková, že od příště by doplatky na bydlení nemohly být vypláceny do stávajících ghett. Ta teorie je určitě zajímavá, ale já si nedokážu představit praxi,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
V takovém případě by podle ní musely obce pro nejchudší osoby najít bydlení jinde. „Nevšimla jsem si doposud, že by byl nějaký aktivní zájem v obcích ty sociálně vyloučené lokality rozptýlit,“ dodala.
Podobný názor zastávají na radnici v Bohumíně a v Karviné. „Mohl by nastat případ, že někdo, kdo tam teď žije, pracuje a najednou přijde o práci, a měl by nárok na ten doplatek - tak by jej nemohl dostat, zatímco v okolí by jej dostat mohli,“ poznamenal senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).
Pokud bude někde na radnici sedět populistický politik a řekne: budeme jednoduše bojovat s vyloučenými lokalitami tak, že je de facto zrušíme - tak to povede k tomu, že se ti lidé přesunou do jiných, lepších částí města a problém to nevyřeší.
Výdaje na dávky v nouzi poklesly
Výdaje na dávky pro lidi v nouzi loni znovu klesly. Úřady práce osobám v tísni na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné pomoci vyplatily 9,26 miliardy korun. V roce 2015 to bylo o téměř 1,3 miliardy víc a v roce 2014 o dvě miliardy víc. Ubylo příjemců peněz od státu. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplácených dávkách.
Loni se na dávkách v hmotné nouzi vyplatilo 9,26 miliardy korun. Do doplatků na bydlení šly 2,92 miliardy a do příspěvků na živobytí 6,22 miliardy. Zbývajících 117 milionů korun se využilo na mimořádnou okamžitou pomoc.
V roce 2015 si potřební rozdělili 10,52 miliardy. Zhruba 3,14 miliardy se vydalo na doplatky na bydlení, 7,24 miliardy na příspěvek na živobytí. V roce 2014 byly výdaje nejvyšší, překročily 11,29 miliardy korun. Zhruba 3,25 miliardy poslaly úřady práce do doplatků na bydlení, 7,9 miliardy do příspěvků na živobytí.
- Dávky v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Loni v prosinci některou z těchto podpor dostávalo 183 900 lidí. To je nejméně za posledních pět let. Na konci roku 2012 si pro peníze od státu chodilo 188 300 osob v tísni. V prosinci 2013 dávky mělo 244 700 osob. Důvodem růstu počtu příjemců, a tím i výdajů byl podle údajů ministerstva vyšší počet nezaměstnaných bez nároku na podporu i nedobrá příjmová situace rodin. Předloni v prosinci dávky pobíralo 217 300 lidí.
- Dávky v hmotné nouzi se počítají podle životního minima. Pro samotného dospělého činí 3410 korun. Pro prvního dospělého v rodině dosahuje 3140 korun a pro dalšího 2830 korun, pro děti podle věku buď 1740, 2140, nebo 2450 korun. Například na rodiče s osmiletým a šestnáctiletým potomkem připadá 10 560 korun měsíčně. Životní minimum se v posledních letech neměnilo. Zaměstnanost ale rostla a výdělky se zvyšovaly, rodiny měly vyšší příjem. Lidí, kteří potřebovali pomoc od státu, tak ubylo.