Sedm let a 28 miliard korun. Ostrava řekla, kolik má stát a jak dlouhá bude její proměna

Necelých sedm desítek projektů, které mírně či více změní tvář města a zlepší jeho obraz, vytipovali zástupci Ostravy. Jsou součástí akčního plánu, který vznikl v rámci tvorby strategie rozvoje města do roku 2023 a zahrnuje 130 návrhů a projektů na zkvalitnění života v krajské metropoli.

Strategické projekty mají hodnotu 27,6 miliardy korun a většina z nich by se měla ve městě uskutečnit do sedmi let, řekl primátor Tomáš Macura (ANO).

Novou dlouhodobou strategii rozvoje město připravovalo zhruba rok. Do příprav různou formou zapojilo i na 20 000 obyvatel a návštěvníků Ostravy nebo různé odborníky či osobnosti. Plán určil sedm strategických cílů pro následující léta. Patří mezi ně například oživení historického centra, zlepšení podnikatelského prostředí, ale i snaha vytvořit z Ostravy centrum prvotřídního vzdělávání nebo město více přiblížit přírodě.

Důležité je říct i to, že se nejedná jen o projekty, které chystá město, ale že jsme vyzvali i veřejnost a jiné instituce, aby se do návrhové fáze zapojily, a registrujeme už několik desítek projektů, na kterých pracuje odbor strategického rozvoje.
Tomáš Macura
primátor Ostravy

„Teď nás čeká příprava a realizace konkrétních projektů, které naplňují tu městskou strategii. Posuzuje je z hlediska proveditelnosti a některé mají poměrně vysokou šanci na realizaci,“ uvedl Macura. 

Přestože hodnota plánovaných projektů přesahuje 27 miliard korun, investice do těch, o které se bude starat přímo město, je 13,5 miliardy korun. Ostrava navíc počítá s tím, že minimálně polovinu těchto nákladů by mohlo pokrýt formou dotací.

Primátor za stěžejní projekty pro další rozvoj města považuje například výstavbu koncertní haly, pro niž by chtěl zřídit speciální fond podobně, jako tomu je u Městské nemocnice Ostrava. Prosazuje také rekonstrukci historických městských jatek, která se nedávno vrátila do majetku města.

Městská jatka

Prosazuje rovněž revitalizaci výstaviště Černá louka nebo výstavbu Moravskoslezské vědecké knihovny, která je sice krajským projektem, ale město ho podporuje. Knihovna totiž v Ostravě funguje desítky let v provizorních podmínkách.

Projekt takzvané Černé kostky už byl připraven v roce 2009, ale tehdejší vedení kraje v čele s hejtmanem Jaroslavem Palasem (dříve ČSSD) od projektu ustoupilo, což vyvolalo nesouhlas části odborné i laické veřejnosti.

Později se začalo mluvit o tom, že by knihovna mohla vzniknout v areálu industriální památky Dolních Vítkovic. „V krajském rozpočtu je vyčleněno deset milionů korun na studii, která zhodnotí stávající přípravu výstavby vědecké knihovny a navrhne optimální variantu pro vybudování knihovny nové,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL).

K dalším chystaným projektům patří například rekonstrukce hlavního nádraží, vybudování budovy Fakulty umění a sportovního areálu Ostravské univerzity, úpravy náměstí Republiky či náměstí Msgre. Šrámka či proměna Lesoparku Benátky a Pustkoveckého údolí.

Změnit se má i kraj. V plánu je inovační centrum

Podobně jako Ostrava se má změnit také kraj, kterému dominuje. Koalice ANO, KDU-ČSL a ODS, která od podzimních voleb vede region, chce změnit jeho image. Plánuje stavbu Moravskoslezského inovačního centra, podporu vzniku nových pracovních míst a technického vzdělávání nebo propojení takzvaných chytrých technologií v jeden celek. Patří to k hlavním tématům programu koalice. Program, který obsahuje vize až do roku 2024, představili zástupci kraje počátkem března.

Hejtman Ivo Vondrák (ANO) řekl, že nové vedení chce kraji dodat novou energii. Jedním z největších problémů je podle něj vysoká nezaměstnanost, na druhé straně ale firmy v kraji nabízejí tisíce volných míst, která nejsou schopny zaplnit. Cílem je obě tyto množiny propojit.

Musíme vychovat generace těch, kteří budou schopni pokrýt poptávku po sofistikované pracovní síle.
Ivo Vondrák
hejtman Moravskoslezského kraje

Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, má být Moravskoslezské inovační centrum, které pomůže lépe propojit podnikání s vědou a výzkumem. „Jde o to připravit půdu pro nově vznikající firmy, ale i pomoci firmám, které už tu jsou a potřebují se dostat na zahraniční trhy,“ řekl Vondrák. Nutné je dostat do kraje investory, kteří nabídnou práci s vyšší přidanou hodnotou, uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 8 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 12 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 18 hhodinami

Sníh komplikuje dostavbu Dvoreckého mostu v Praze

Termín dostavby Dvoreckého mostu přes Vltavu v Praze se blíží, momentálně ale práce komplikuje sníh a mráz. Stavbaři totiž fungují v omezeném režimu, na samotném mostě činnostem brání deseticentimetrová vrstva sněhu. V sobotu také v místě začala výluka tramvají kvůli napojení trolejí. Podle náměstka pražského primátora pro oblast dopravy Jaromíra Beránka (Piráti) se počítá se zprovozněním v průběhu března, otevření se ale také může přesunout až na začátek dubna. Navíc zbývá vyřešit jméno stavby. Rozhodnout o něm už brzy mají lidé v anketě.
10. 1. 2026
Načítání...