Uplynulo 35 let od první úspěšné transplantace jater v Česku. V roce 1983 ji provedl tým profesora Vladimíra Kořístka v nemocnici u Svaté Anny v Brně, jako vůbec první ve východním bloku. Příjemcem orgánu byl tenkrát Josef Mynář z Tišnova, který se i dnes – v 71 letech – stále těší dobrému zdraví. Průměrná délka života po transplantaci jater je přitom v současnosti kolem patnácti let.
S transplantovanými játry žije už 35 let a je stále fit. Josef Mynář leze po horách a lyžuje
Josef Mynář je světový rekordman, i s náhradními játry, které dostal před třiceti pěti lety, je zdravý a aktivní. Dnes jednasedmdesátiletý myslivec chodí pravidelně do lesa, nacvičuje na sokolský slet a i přesto, že mu lékaři sport po operaci zakázali, jezdí na kole a letos se vydal i lyžovat.
„Je to unikátní, protože na světě žijí jen desítky lidí z desítek tisíc po transplantaci jater déle než třicet let. Průměrná délka života je v současnosti kolem patnácti let,“ uvedl ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Petr Němec. V minulosti byla navíc oproti dnešku, s ohledem na vývoj medicíny, délka přežití po transplantaci kratší.
2 minuty
35 let po transplantaci jater žije Josef Mynář aktivním životem
Bez operace by mu mnoho času nezbývalo
Transplantaci podstoupil Josef Mynář v roce 1983 kvůli rakovině jater. Bez operace by mu mnoho času nezbývalo. „Když mi řekli o nádoru jater, bylo to těžké. Potom přišla naděje s transplantací. Doktoři si mě získali a měl jsem k nim naprostou důvěru,“ řekl Josef Mynář.
V nemocnici proležel čtvrt roku. „Tehdy profesor Kořístek říkal, že to dělali bez odpočinku, bez dechu, s napětím. Jak se říká lidově to zhrkli,“ vzpomíná s humorem na operaci Josef Mynář.
„Předpoklad jeho života byl velmi krátký, protože nádor postihl celá játra. Neměl ale žádné metastáze,“ vysvětlil profesor Jan Černý, který byl u operace.
Úplně první na světě úspěšně transplatovali játra lékaři v americkém Denveru v roce 1967. Než se pustili do operace lékaři v Brně, deset let zkoušeli transplantace na prasatech.
Hlavní motivací pro prvního pacienta byly děti
Hlavní motivací byly pro Josefa Mynáře tři děti, které byly tehdy ve věku deset, devět a pět let. „Říkal jsem si, že bych je chtěl dovést aspoň do puberty, když už ne do dospělosti. Tehdy se mluvilo o době přežití pět let. Říkal jsem si, jestli se dožiju vůbec roku 2000. A teď už je rok 2018 a pořád jsem tady,“ dodal Josef Mynář.
Dnes už je transplantace jater podle ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Petra Němce rutinní operací. „Naše centrum provede ročně asi padesát transplantací jater, třicet transplantací srdce a až šedesát transplantací ledvin,“ řekl Petr Němec.
V neděli se v Brně uskutečnila teprve druhá transplantace, při které lékaři pacientovi transplantovali zároveň játra a srdce.
Počty transplantací v ČR v roce 2017
Počet transplantací orgánů stále roste
Počty transplantací v Česku vzrostly za posledních deset let skoro o třetinu. Celkem bylo vloni voperováno 843 orgánů, víc to bylo jen v roce 2014. Nejčastěji transplantovaným orgánem byly ledviny, pak játra, srdce a slinivka. Lékaři také jednomu pacientovi voperovali nové tenké střevo a šesti ženám transplantovali dělohu.
Na konci loňského roku bylo na čekací listině na nové orgány 1171 lidí, což bylo o dva víc než v předchozím roce. Obecně transplantace limituje nedostatek dárců orgánů. Loni jich bylo 324, z nichž 269 bylo zemřelých. Jeden dárce může podle odborníků zachránit až deset nemocných.
16 minut
35. výročí transplantace jater v ČR