Miliony korun ročně platí radnice po celém Česku za údržbu památníků významných rodáků. Teď museli pro stovky tisíc sáhnout do pokladny v Hronově na Náchodsku. Střechou tam začalo zatékat do rodného domku Aloise Jiráska. Region má ale významných rodáků nebo osobností, které tam strávily mládí, daleko víc.
Jiráskova roubenka stojí jen kousek od náměstí, pod hronovským kostelem. Alois Jirásek se tam nejen narodil, ale odehrály se tam i jeho první literární krůčky. Nové šindele na střechu rodného domku tohoto spisovatele ale vyjdou na 640 tisíc korun. Za takovou sumu by se dalo pořídit třeba jedno dětské hřiště. Většinu z této částky musí zaplatit radnice Hronova ze svého.
Starostka Hronova Hana Nedvědová (Patrioti) ale konstatovala, že investovat 640 tisíc do tak významného rodáka určitě není moc peněz. Jenže Alois Jirásek stojí hronovské - odhlédnuto od jednorázové investice do nové střechy - každý rok 250 tisíc korun. Světnici, kde vyrostl, si ovšem za sezonu přijde prohlédnout jen něco málo přes 3 000 lidí. Jak ale dodává průvodkyně Mariana Poláková, Jirásek je pořád součástí školních osnov a do jeho rodného domku pořád jezdí i školní zájezdy.
Uvnitř rodného domku je světnice, která kdysi sloužila jako rodinná pekárna a o víkendech prodejní místo, a světnička, kde měl Jirásek během svých studií pokoj. V blízkosti domku byl i sad, dnes přeměněný na park, kde vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regnerka. Právě tam vybudoval Jiráskův otec primitivní lázně, tj. studnu a kůlnu se dvěma vanami, kam se lidé chodili koupat pro léčivé účinky této vody. Při příležitosti Jiráskových 70. narozenin byla vybrána částka, za níž mohlo město dům odkoupit a v letech 1955–1957 zrekonstruovat.
Další literární lákadlo východních Čech - Ratibořice
Podobnou památku mají i nedaleko od Hronova, v Ratibořicích. Dětství tam strávila dcera podkoního Barunka Panklová, později slavná spisovatelka Božena Němcová. Návštěvníci se ale do bytu, kde žila, běžně nepodívají. Peníze na opravy oprýskaných zdí a vytlučených oken v této části Panského domu v Ratibořicích se zatím nenašly. Plány ale existují. Kastelán Ratibořic Ivan Češka připomněl, že k nim příjíždějí například studenti architektury a vytvářejí různé projekty obnovy celého místa.
Miletín u Hořic - rodiště K. J. Erbena
Ve východních Čechách má ale slavného rodáka skoro každá pátá vesnice. Dalším příkladem je Miletín u Hořic, kde se narodil spisovatel a básník Karel Jaromír Erben. Město s 900 obyvateli do domku v posledních letech investovalo zhruba půl milionu. Do odvlhčení i nové střechy. Peněz ale nelituje. Starosta Miletína Miroslav Nosek (nez.) uvedl, že kdyby nebylo Karla Jaromíra Erbena, Miletín by byl obyčejným malým městečkem, jakých jsou v Česku stovky.
Současný dům ale není přesně tím domem, ve kterém se K. J. Erben narodil. Původní dřevěný dům vyhořel při velkem pořáru Miletína v roce 1846. Následně byl v místě zničeného domu postaven dům současný z kamene a cihel. V roce 1889 byla slavnostně odhalena pamětní deska. Tehdejší slávy se účastnili Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický a Karel Václav Rais.
Miletínská radnice ještě plánuje na domě nechat udělat novou vnější fasádu a renovaci oken. Většina turistů totiž do Miletína přijíždí právě díky slavnému rodákovi. A že na spisovatele Erbena v Miletíně spoléhají jako na dobrou turistickou značku, je vidět i v okolí města - zdobí ho dřevěné sochy z básnické sbírky Kytice.
Další spisovatelé pocházející z Královéhradeckého kraje
Na území dnešního Královéhradeckého kraje se narodili nebo tam mládí strávili i další významní spisovatelé:
- Karel Čapek - narodil se v Malých Svatoňovicích, kam se rodiče odstěhovali z Hronova
- Josef Čapek (malíř a spisovatel) a jeho sestra Helena Čapková - narodili se v Hronově
- Egon Hostovský - narodil se v Hronově
- Božena Němcová - mládí strávila v Ratibořicích (narodila se ve Vídni)
- Josef Škvorecký - narodil se v Náchodě
- Karel Poláček - narodil se v Rychnově nad Kněžnou
- Václav Kliment Klicpera - narodil se v Chlumci nad Cidlinou
- Václav Hanka - narodil se v Hoříněvsi
Škroupův dům - ostuda obce Osice
V Osicích v okrese Hradec Králové se narodil František Škroup, autor melodie české hymny. Dlouhodobým trápením obce je rozpadající se Škroupův dům. Ten byl v Osicích postaven v roce 1928, ve vlasteneckém nadšení k 10. výročí vzniku Československa. Nejde tedy o rodný dům Františka Škroupa, je to ale symbol obce.
Potřebných 15 milionů korun na jeho opravu obec nemůže sehnat: „Je to složité, protože zatím bylo potřeba dělat jiné věci, dělali jsme veškeré inženýrské sítě, tak jsme se rozhodli peníze použít jinam. Dospělo to do stavu, že dneska se asi opravdu bude zvažovat, co s tím. Nabízela by se i alternativa to zbourat,“ uvedl v lednu 2015 Stanislav Bydžovský. Ten byl v té době bývalým starostou, ale po dodatečných komunálních volbách z 31. ledna 2015 se do vedení obce znovu vrátil. Na otázku, jestli není stav Škroupova domu národní ostudou, v lednu 2015 Stanislav Bydžovský odpověděl: „Národní ostuda nevím, protože se k tomu nikdo z národa nehlásí. Všichni sportovci a jiní lidé zpívají hymnu, drží si ruku na srdíčku, ale některé věci je nezajímají,“ posteskl si Bydžovský.
