Pilotní projekt města Brna Rapid Re-housing se řídí heslem, že bydlení je základ. Před rokem město vybralo 50 rodin v bytové nouzi, jež se nyní postupně zabydluje v nových domovech. V městských bytech žijí v podnájmu a platí takzvané sociální nájemné. Pro to, aby si bydlení udrželi, musí dodržovat nejen podmínky nájemní smlouvy, ale také spolupracovat se sociálními pracovníky. Pokud podmínky nedodrží, může je město vystěhovat.
Pro Ilonu Bandovou a jejího syna Václava znamená nový byt všechno. Podle svých slov konečně našli domov, který na ubytovně neměli. Tam měli soukromí jen na jednom pokoji. „Máme všechno svoje, nemusíme se s nikým dělit o koupelnu, o záchod, o kuchyň, všechno máme čisté, nemusíme po nikom uklízet,“ okomentovala příležitost bydlet ve vlastním bytě Bandová.
Spokojený je i Václav, kterému se v novém bydlení lépe učí. Na ubytovně byl totiž často hluk. „Máme tu všechno v tichosti, krásně se tu spí. Je to jako výhra v loterii,“ dodala Bandová, jež kromě nového bydlení získala zpátky práci.
Kromě ní a jejího syna našlo díky projektu nový domov dalších 49 rodin, které město vybralo losem. Před začátkem výběru potenciálních nájemníků prošli pracovníci magistrátu ubytovny a azylové domy a sečetli možné zájemce. O projekt mělo zájem celkem 451 rodin.
Čtyřicet vybraných už bydlí v novém, další čtyři se budou stěhovat v následujících třech měsících a šest jich musí počkat, až budou dokončené opravy bytů, ve kterých mají nově bydlet. Byty jsou rozděleny do tří kategorií podle velikosti, protože i rodiny zařazené do projektu jsou různě velké, mají různý počet členů.
Některé městské části se odmítly zapojit
Se sháněním bytům byl problém. Ne všechny městské části se totiž zapojily a magistrát sám tak musel pro uskutečnění záměru vyčlenit 35 bytů. Dalších patnáct daly dohromady městské části Brno-střed, Brno-sever, Židenice, Líšeň a Vinohrady. Mezi důvody, proč některé části odmítly poskytnout byty, bylo například to, že mají mnoho čekatelů na bydlení a nechtějí vylosované rodiny upřednostnit, nebo se bojí toho, že by byli stávající nájemníci demotivováni tím, že někdo bydlí ve stejném domě a platí nižší nájem.
Se všemi rodinami, které byly do projektu vybrány, byly uzavřeny standardní nájemní smlouvy, jež musí dodržovat, a musí včas platit sociální nájemné. Jeho výše je nyní 40 korun za m², v průběhu roku by se ale podle zastupitele pro sociální začleňování měla cena zvednout na 56 korun za m².
Rodiny mají standardní nájemní smlouvu
Kromě standardních požadavků na dodržování nočního klidu a podobně je ve smlouvě také uvedeno, že nájemníci musí spolupracovat se sociálním pracovníkem. „Kdybychom rodiny jenom nastěhovali a nechali je napospas třeba poprvé v normálním bydlení, tak si myslím, že úspěšnost bude rapidně nižší,“ vysvětlil uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freud (Žít Brno). Když nebudou nájemní smlouvu dodržovat, může je město hned vystěhovat.
Sociální pracovník je doprovází například k lékaři, na úřady, na magistrát, řeší s nimi důchody, dávky na bydlení nebo s nimi hledá zaměstnání. Rodiny musely souhlasit, že dávka na bydlení jim nepřijde na účet, ale přímo městu či městské části, a že si sami budou platit energie. „Řešíme, co kdo potřebuje, je to individuální. Já se starám o dvanáct rodin, s nimi problémy větší nejsou,“ uvedla sociální pracovnice Marie Ferencová z IQ Roma Servis.
Úskalím při hledání bytu je vysoká kauce
Úspěšnost pilotního projektu bude teprve zkoumat Ostravská univerzita, už nyní má ale dílčí výsledky. Výzkumníci totiž provedli vstupní rozhovory se všemi 50 rodinami a také s dalšími 100 rodinami, které nebyly do projektu zapojeny. Z šetření například vyplynulo, že největší překážkou v hledání bydlení jsou vysoké kauce.
Brno je zatím jediným českým městem, kde pilotní projekt Rapid Re-housing probíhá. Ze zahraničí mají ale ostravští výzkumníci k dispozici už pozitivní výsledky, které dokládají, že rodiny si v 80 až 95 procentech byty udrží.
Brno má pro začleňování sociálně slabých strategický plán. Jeho cílem je nabídnout sociálně slabším lidem byty a nastavit pravidla pro jejich užívání tak, aby opětovně neskončili na ulici. Plán se týká hned několika projektů, které spolu souvisí. Jedním z nich je takzvaný Housing first (Bydlení především). V tomto programu získá bydlení 65 lidí, z nichž patnáct pochází z dětského domova. Pro rodiny s dětmi pak brněnští radní schválili projekt Rapid Re-housing – rychlé zabydlení za nízkých nebo žádných předem kladených podmínek.
