Unikátní plán brněnského magistrátu zaměřený na zajištění bydlení sociálně slabým narazil u městských částí. Některé se totiž do projektu takzvaného Rapid Re-housing nechtějí zapojit vůbec, jiné jen velmi omezeně. Přitom právě ony mají pomoci s nalezením vhodného bydlení tím, že poskytnou byty, kam by se vybrané sociálně slabé rodiny nastěhovaly. Navíc vedení Brna v úterý schválilo přidělení dalších třinácti bytů.
Brněnský plán ubytování pro sociálně slabé narazil. Některé městské části se nezapojí
S ambiciózním projektem nesouhlasí například v Černovicích, kde jej vedení městské části zablokovalo přímo v radě. „Máme velkou spoustu našich žadatelů, kteří čekají několik let na přidělení bytů a za druhé máme také určitou obavu s umisťováním nepřizpůsobivých obyvatel do našich bytů,“ okomentoval rozhodnutí starosta městské části Brno-Černovice Pavel Blažík (ČSSD).
Na svém zasedání odmítla zapojení do projektu také Rada městské část Královo pole. „Královo pole patří mezi nejdražší části, co se týče bydlení. Nechtěli jsme naše nájemce, kteří nemalou část dávají za nájemné, demotivovat tím, že mezi ně nastěhujeme neodpovědné lidi, kteří se nijak nezasloužili o to, že v tom bytě mohou bydlet,“ vysvětlil první místostarosta městské části Brno – Královo Pole Daniel Valenta (TOP 09).
Rodiny to berou jako neskutečnou šanci
Tyto dvě městské části nejsou jediné. K projektu se odmítla připojit například také Slatina nebo Žabovřesky. Naopak zapojilo se pět městských částí, které ale dohromady poskytly jen 15 bytů. Přidělované byty tak musel dodat sám magistrát. „Jak se k tomu staví jednotlivé části je vlastně jenom politika. Některé jsou zodpovědné a chovají se jako součást města, uvědomují si problémy, některé nejsou zodpovědné, ale to je jejich věc,“ okomentoval situaci náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno).
Podle koordinátora Jana Miloty z organizace IQ Roma Servis projekt opravdu pomáhá. „Rodiny, které se do bytu stěhují, oceňují, že přecházejí z prostředí, kde neví ze dne na den, jestli budou mít střechu nad hlavou. Je vidět, že jistota v nich vzbuzuje chuť a sílu do života a cení si toho, jako neskutečné šance,“ uvedl Milota.
Do současné doby v Brně projekt sociálního bydlení využilo osmnáct rodin a dalších pět se má do nového stěhovat během příštího týdne. Do konce roku organizátoři počítají dokonce s více než 40 rodinami.
Rodiny se do projektu dostaly díky losu
Projekt nazvaný Rapid Re-housing je určený pro rodiny s dětmi a v praxi znamená rychlé zabydlení rodin za nízkých či žádných předem kladených podmínek. Současné i budoucí nájemníky vylosovalo vedení města letos v červnu. Do losování vybralo zhruba pět set rodin v bytové nouzi, všechny s malými dětmi. Pomoc nabídlo i lidem, kteří kvůli tomu, že nemají kde bydlet, museli svěřit děti do ústavní péče.
Mezi vylosovanou padesátkou byli ale i ti, kteří žijí dlouhodobě v nevyhovujících podmínkách, například na komerčních ubytovnách nebo tam, kde jim hrozí vystěhování. Nájemníci platí sociální nájemné, které je 40 korun za metr čtvereční. Byty jsou rozděleny do tří kategorií podle velikosti, protože i rodiny zařazené do tohoto projektu jsou různě velké, mají různý počet členů.
Město chce pomoci strategickým plánem
Brno má pro začleňování sociálně slabých strategický plán. Proti němu se už před několika měsíci ohradila Asociace brněnských architektů a stavitelů. Pro sociálně slabší rodiny by měl být podle plánu totiž dostupnější podnájem a developeři by také měli vyčlenit část, například desetinu, budovaných bytů právě pro sociální účely.
Cílem plánu je nabídnout sociálně slabším lidem byty a nastavit pravidla pro jejich užívání tak, aby opětovně neskončili na ulici. Plán se týká hned několika projektů, které spolu souvisí. Jedním z nich je takzvaný Housing first (Bydlení především). V tomto programu získá bydlení 65 lidí, z nichž patnáct pochází z dětského domova. Pro rodiny s dětmi pak brněnští radní schválili projekt Rapid Re-housing – rychlé zabydlení za nízkých nebo žádných předem kladených podmínek.
Na jednotlivé projekty by měla 800 miliony korun přispět Evropská unie a 20 milionů investuje město. Zhruba polovina peněz je vyčleněná na městské systémové projekty, zbytek pak na projekty neziskových organizací.