Rektor Univerzity Palackého dal výpověď děkanovi přírodovědy, údajně kvůli zneužití osobních údajů

Rektor Univerzity Palackého (UP) v Olomouci Martin Procházka dal k 31. prosinci letošního roku výpověď děkanovi Přírodovědecké fakulty Martinu Kubalovi, který je dlouholetým kritikem vzniku vysokoškolského ústavu CATRIN. Informuje o tom univerzitní Žurnál. Na personální změnu upozornila Mladá fronta Dnes, rektor se k tomuto kroku rozhodl v pondělí vpodvečer. Za odvoláním stojí údajné podezření na zneužití osobních údajů, univerzita kvůli tomu podala i trestní oznámení. Kubala s výpovědí nesouhlasí, bránit se chce žalobou.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka uvedl, že se o výpovědi děkanovi rozhodl po prošetření vyjádření Kubaly v případu vedených soudních řízení a v souvislosti s podněty zástupců odborové organizace. „Byly mi sděleny velmi závažné okolnosti, po kterých proběhla opravdu pečlivá analýza, a musím konstatovat, že při posouzení všech skutečností jsem konal tak, jak jsem konat musel. A to proto, abych zamezil případné další škodě, nedodržování právních předpisů, eliminoval rizika a chránil zájmy univerzity, což je mou povinností jakožto rektora této univerzity,“ řekl Procházka. 

Na univerzitě jde o bezprecedentní krok, čeho se měl konkrétně děkan fakulty dopustit, však vedení univerzity neupřesnilo. „Dvouměsíční výpovědní lhůta poběží od 1. listopadu, k 31. prosinci by tedy měl jeho pracovní poměr skončit. Výpověď zatím nedostal nikdo další, šetření se ale týká více osob na univerzitě,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant.

Doplnil, že škola podala v této věci trestní oznámení. Podle krajského policejního mluvčího Libora Hejtmana však policie zatím žádné oznámení týkající se zneužití osobních údajů neobdržela.

Kubala se chce bránit žalobou

Kubala s důvody výpovědi nesouhlasí a chce podat žalobu. Podle něj rektor zdůvodnil výpověď porušením norem týkajících se ochrany osobních údajů a realizace práv průmyslového vlastnictví na univerzitě, porušením zákoníku práce a poškozováním dobrého jména univerzity. Výpověď k 31. prosinci podle svých slov obdržel bez jakéhokoliv varování.

„Důvody, které jsou uvedené ve výpovědi, považuji za účelové, zmatečné a z velké části na úrovni hypotetických hrozeb, které by teoreticky mohly vést k újmě univerzity. Rektorem vznášená obvinění odmítám a nejsem si vědom, že bych porušil nějaké normy. Budu se bránit žalobou. Domnívám se totiž, že výpověď je podána v rozporu se zákonem a důvody uváděné rektorem u soudu neobstojí,“ uvedl na webu fakulty děkan.

Děkan dlouhodobě kritizuje vznik ústavu CATRIN

Dosavadní děkan přírodovědy Martin Kubala byl v čele fakulty druhé volební období, loni v prosinci obhájil funkci. Biofyzik Kubala vedl fakultu v období zatíženém spory kvůli vzniku ústavu CATRIN, pod jehož křídla přešla špičková vědecká centra fakulty.

Podle vedení přírodovědecké fakulty vznik ústavu fakultu poškodil, děkan dlouhodobě kritizoval vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Vedení UP to odmítá a upozornilo na to, že vznik ústavu schválily nejvyšší akademické orgány a jejich rozhodnutí by se mělo respektovat.

Rezignace bývalého rektora

Obstrukce kolem vzniku CATRIN vedly k rezignaci tehdejšího rektora Jaroslava Millera. Fakulta v čele s děkanem se nakonec rozhodla bránit proti vzniku nového vysokoškolského vědeckého ústavu soudní cestou – děkan podal správní žalobu, krajský soud ji však odmítl s tím, že mu chybí pravomoc rozhodovat spory mezi fakultou a univerzitou. Fakulta neuspěla ani s následnou kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Spory tím však neskončily, kvůli otázkám převodu majetku nedávno vedení přírodovědy pohrozilo stávkou. Návrh na převod majetku nakonec Akademickým senátem univerzity neprošel, fakulta však zůstává ve stávkové pohotovosti. Rektor univerzity řekl, že jeho kroky žádným způsobem s těmito nedávnými událostmi nesouvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 16 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 21 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...