Rektor olomoucké univerzity požaduje rezignaci děkana přírodovědy. Skončit by měl i ředitel vědeckého centra

Rektor olomoucké Univerzity Palackého (UP) Jaroslav Miller vyzval děkana Přírodovědecké fakulty Martina Kubalu a ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) k rezignaci. Reagoval tak na vyhrocenou situaci mezi oběma stranami, které přerostly ve vyhlášení stávkové pohotovosti v centru. RCPTM patří pod Přírodovědeckou fakultu, ale chce přejít pod plánovaný vysokoškolský ústav, fakulta je proti.

Vedení univerzity ve svém prohlášení svůj krok zdůvodňuje spory mezi Přírodovědeckou fakultou a výzkumnými centry. Situaci vyhodnocuje jako kritickou, zejména s ohledem na plnění vybraných projektů.

„Po proběhlé diskuzi se vedení Univerzity Palackého, tedy rektor a děkani sedmi fakult, domnívá, že k uklidnění situace a odblokování komunikačních bariér může přispět personální změna v čele Přírodovědecké fakulty a RCPTM,“ stojí v prohlášení na stránkách univerzity

Rektor je v zahraničí, reakci očekává do pondělí

Podle vedení univerzity je vhodné, aby děkan a ředitel RCPTM zvážili setrvání ve funkcích, neboť se doposud nepodařilo najít smírné řešení tak, aby nedošlo k poškozování jména univerzity. „Rektor oběma funkcionářům zaslal oficiální výzvu a reakci očekává do pondělí 9. září,“ stojí v prohlášení. Miller je momentálně na zahraniční cestě.

Výzva je snahou vymanit nejen fakultu a její centra, ale i celou univerzitu z patové situace, která už ji do jisté míry paralyzuje.
Petr Bilík
prorektor UP

Ohledně rezignace ředitele RCPTM je situace nejasná i pro samotné zástupce ústavu. Dosavadní ředitel Radek Zbořil před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku kvůli tomu, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Od září má tvůrčí volno. Zbořilův krok schválila i Správní rada RCPTM.

Vedení univerzity uvedlo, že výzva k rezignaci míří na Zbořila, ačkoli před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku. Podle prorektora Petra Bilíka je však stále generálním ředitelem vědeckého pracoviště.

Zbořil uvedl, že plně chápe snahu vedení univerzity i děkanů zklidnit situaci. Osobně prý tento krok učinil už 25. června, kdy Správní rada RCPTM schválila čerpání jeho tvůrčího volna od 1. září a pověřila Otyepku výkonem funkce generálního ředitele RCPTM. To stvrdil podpisem i děkan Přírodovědecké fakulty.

„Myslím si, že obdobně vstřícně by měl postupovat i děkan a přenechat vedení fakulty pověřenému zástupci, tak jak to navrhuje pan rektor v dopise, který jsme od něj s panem děkanem obdrželi,“ uvedl Zbořil.

Kubala: K odvolání není důvod

Děkan Martin Kubala výzvu k odstoupení vnímá jako kontroverzní tah. „Postrádá věcný důvod a obrovská vlna podpory, které se mi dostává od celého vedení fakulty i z akademické obce, mě utvrzují v přesvědčení, že svou práci pro fakultu vykonávám dobře, a hodlám v ní pokračovat,“ řekl.

Za děkana se postavili i proděkani fakulty, kteří nesouhlasí s komuniké vedení UP vyzývajícím děkana k rezignaci. „Jsme přesvědčeni, že důvody pro jeho rezignaci – uklidnění situace, odblokování komunikačních bariér a nastolení konstruktivní debaty k problematickým záležitostem - jsou neopodstatněné,“ uvedli v prohlášení.

Vědci jsou ve stávkové pohotovosti

Vyhrocená situace mezi RCPTM a mateřskou fakultou vygradovala na konci srpna vyhlášením stávkové pohotovosti vědců. Spor trvá už rok a týká se příprav vzniku nového vysokoškolského ústavu. RCPTM má být právě jeho součástí, což fakulta od začátku kritizuje. 

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Spor doprovázejí vzájemné urážky i anonymní udání. Podle děkana Přírodovědecké fakulty Martina Kubaly má vyhlášení stávkové pohotovosti pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci, která se týká dosavadního šéfa RCPTM Radka Zbořila. 

MfD nedávno napsala, že Zbořil se podle etické komise vysoké školy podílel na manipulaci s daty v odborném textu pro prestižní časopis. Jako korespondenční autor údajně adekvátně a včas nereagoval na impulzy, které na chybu upozorňovaly. Zbořil pochybení odmítl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 1 hhodinou

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 6 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 7 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 12 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...