Rekordní pokuta za černou stavbu v Hradci Králové

Hradec Králové - Historicky nejvyšší pokutu 560 000 korun udělil Stavební úřad v Hradci Králové nizozemské firmě CTP. Za to, že ignorovala příkazy zastavit nepovolenou stavbu skladů. Holanďané už dostali v Hradci Králové druhou pokutu. První za stejný delikt čtvrt milionu korun.

Černou stavbou skladů CTP se teď prohání jen vítr. Stavbaři odešli. Zato úředníci se vracejí. A stále častěji. „Stavební úřad potrestal investora za neukončení stavby a v podstatě pokračování v té stavbě i přes výzvy,“ uvedla Magdaléna Vlčková, mluvčí Magistrátu Hradce Králové. Společnost CTP pokutu podle svého zástupce Tomáše Zajíčka zaplatí. 

Podle informací ČT připravuje stavební úřad pokutu třetí. Firma poslední zákaz ignorovala a stavěla o tři dny déle. Někteří lidé si navíc stěžují, že v halách se dál staví za světla lamp přes noc. Podezření se ale neprokázalo. 

Holanďané požádali o dodatečné stavební povolení. Rádi by ho získali do 30 dnů. „Máme k dispozici všechny doklady, které jsou potřeba k vydání dodatečného stavebního povolení,“ konstatoval Tomáš Zajíček, zástupce společnosti CTP. Jde prý mj. i o souhlas dotčených úřadů, tedy železničářů a ČEZu. Černou stavbou totiž zasáhli do koridorů, kudy vedou koleje, sítě energetiků i plynařů.

Magdaléna Vlčková, mluvčí Magistrátu Hradce Králové potvrdila, že investor už žádost o dodatečné stavební povolení podal. „V příštím týdnu bude na stavbě učiněna kontrolní prohlídka včetně pořízení fotografií, kopií ze stavebního deníku, v podstatě ověření a pořízení důkazů nutných pro další stavební řízení,“ řekla Magdaléna Vlčková. „Na celé to řízení máme teď 60 dnů, pokud to je složitější případ, až 90 dnů,“ doplnila Magdaléna Vlčková. 

V červenci chce CTP nastěhovat první nájemce. Česká spořitelna, která tu má mít archív, už dala jasně najevo, že do černé stavby ale nevstoupí. „Pokud by město jakožto vlastník sousedních pozemků nedalo svůj souhlas, daná stavba nemůže být legalizována. Jestli takhle černá stavba projde, tak stavební zákon můžeme hodit do koše,“ konstatoval Pavel Škvrna z Hradce Králové-Svinar.

Před 10 lety se v Hradci Králové bourala chata, i když majitel chtěl zaplatit pokutu

Před deseti lety nařídil hradecký stavební úřad zbořit rekreační chatu. Petr Adamec zvelebil původní předválečné stavení, ale bez povolení ho rozšířil o 14 metrů čtverečních. I když nabízel statisícovou pokutu, úřad byl neoblomný a v říjnu 2005 šel dům k zemi. 

Právě s tímto případem teď budou lidé postup stavebního úřadu vůči Nizozemcům často srovnávat. Zda všem měří stejným metrem. 

Nahrávám video
Pokuta za černou stavbu v Hradci Králové
Zdroj: ČT24

Možnost žádat o dodatečné stavební povolení

§ 129 stavebního zákona

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby

a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu32),

b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena,

(…)

(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. (…) Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. (…)

(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že

a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,

b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.

Zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb. - o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 21 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...