Ve středočeských Blažejovicích a také v Žofině Huti v jižních Čechách je drůbež nakažená ptačí chřipkou. Veterináři potvrdili dvě ohniska v malochovech. Počet míst, kde se chřipka vyskytla, tak vzrostl na 25, převažují mezi nimi ohniska v Jihočeském kraji.
Jeden z chovů, kde veterináři nově potvrdili ptačí chřipku, již neexistuje. Patnáct ptáků, kteří se mohli nakazit v Blažejovicích na Benešovsku, již utratili. Část slepic již předtím uhynula právě kvůli chřipce. „Chovatel nahlásil úhyn pěti kusů slepic, u dalších byly příznaky nákazy. Chovatel uvedl kontakt s volně žijícími kachnami z nedalekého rybníku,“ uvedl Petr Majer ze Státní veterinární správy.
Do Žofiny Hutě na Jindřichohradecko se chystají jihočeští veterináři ve čtvrtek. Čeká na ně třicetihlavý chov slepic, krůt a kachen.
Epidemie pokračuje, padlo již přes 50 tisíc ptáků
Epidemie ptačí chřipky tak nekončí. Veterinární správa zdůraznila, že se ptačí chřipka stále šíří a chovatelé by udělali dobře, kdyby dodržovali bezpečnostní opatření. „Výskyt nákazy v chovu neznamená ekonomickou škodu pouze pro zasaženého chovatele, je zároveň nebezpečím pro chovy v okolí, a to jak pro malochovatele, tak pro komerční chovy. Nepříznivá nákazová situace může vést k omezením obchodu s drůbežím masem z daného regionu, potažmo celé republiky,“ varoval Petr Majer.
Veterináři ve spolupráci s hasiči od počátku ledna, kdy nemoc v Česku potvrdili poprvé po deseti letech, utratili již přes padesát tisíc ptáků. Nejrozsáhlejší likvidaci provedli v úterý, kdy v Blatné otrávili oxidem uhličitým celý chov čítající přes 17 tisíc kachen a navíc asi 60 tisíc vajec z líhně.
Kromě Blatné se objevila ptačí chřipka ještě ve dvou komerčních chovech – v nedaleké Řitovízi, kde padlo 6500 kachen, a také ve Vlachově Březí, kde nakažený chov rovněž čítal zhruba 17 tisíc ptáků.
V okolí potvrzeného ohniska nákazy se vyhlašuje tříkilometrové ochranné pásmo a širší desetikilometrové dozorové pásmo. Ale jen pokud je virus potvrzen v chovu - pokud ho veterináři potvrdí například u volně žijící labutě, tato pásma se nevyhlašují.
Uvnitř ochranného pásma musí obec informovat veřejnost a zajistit nádoby k uložení uhynulých ptáků. Provádí se také soupis ptáků chovaných v zajetí. Chovatelé pak musí umístit ptáky do uzavřených prostor s dezinfekcí u vchodů nebo alespoň zajistit, že ptáci chovaní v zajetí nepřijdou do styku s ptactvem chovaným v sousedství a pokud možno ani s volně žijícím ptactvem. V širším desetikilometrovém pásmu se provádí soupis komerčních chovatelů drůbeže.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
