70 let od konce války si v českých městech připomínají osudy mnohdy neznámých lidí, kteří přispěli k osvobození země od nacistů. V Novém Bydžově tak například vzpomínají na první československou letušku Marii „Máju“ Starou, která se za války zapojila do odboje. Autor její biografie ji charakterizuje jako upřímnou a vlastenecky odhodlanou osobu. „Ze své svobody něco ukrojila pro tu naši,“ řekl Miroslav Jindra.
Když v červenci 1937 startovalo z Ruzyně do Terstu a Benátek letadlo Československých aerolinií, byla na jeho palubě i vůbec první československá letuška Marie Stará z Nového Bydžova. Její zářivý profesní sen ale záhy přerušila okupace. V té době se letuška zapojila do odboje: stala se součástí skupiny Radoslava Seluckého, což byl původně pilot Československých aerolinií a Marie Stará se s ním znala z letů z předválečného období.
Selucký uprchl z protektorátu do Polska a v září 1939 tam byl jako příslušník Československého legionu v oblasti východního Polska zajat Rudou armádou. Skončil v Moskvě, v únoru 1940 se ilegálně vrátil do vlasti, kde oslovil několik spolehlivých lidí, včetně Marie Staré.
Marie Stará v té době pracovala na ministerstvu veřejných prací jako stenotypistka v oddělení, které se zabývalo přestavbou letišť a kasáren. Měla k dispozici řadu informací, které Seluckému předávala, včetně plánků a fotografií. Jan Kohout, ředitel Městského muzea v Novém Bydžově uvedl, že Marie Stará zprostředkovávala ve skupině kontakt s cizinou, protože znala několik jazyků. Například předávala informace ze zahraničního rozhlasu.
Velkým problémem odbojové skupiny byla ale nedostatečná konspirace. V březnu 1941 Marii Starou poprvé zatklo gestapo a strávila 4 měsíce na Pankráci. Pro nedostatek důkazů ji ale museli pustit. Ovšem jak gestapo zatýkalo další a další, v dubnu 1942 na ni došlo znovu. Odvezli ji do Drážďan, kde se téměř rok připravoval proces proti letcům, který se nakonec odehrál v lednu až dubnu 1943.
Marii Starou odsoudili spolu s pokladníkem Československých aerolinií Karlem Krtílkem na tři a půl roku do vězení. Ty strávila v Lipsku v ženské věznici, ve Freiburgu a nakonec opět v Praze na Pankráci. Na svobodu se dostala v lednu 1945. Dala se k partyzánům, jednotka zřízená u Nového Bydžova, kde původně s rodiči žila, nesla záhy její jméno.
Marie Stará (1915-1997)
- Jako letuška létala na tratích do Paříže, Bruselu, Benátek, Říma, Bukurešti.
- Uměla anglicky, francouzsky, německy, italsky, částečně i rusky.
- Hrála tenis, jezdila na koni, lyžovala.
Po únoru 1948 se o Marii Starou začala zajímat Státní bezpečnost. Zřejmě to souviselo s tím, že se znala s řadou lidí z britského a amerického velvyslanectví. V květnu 1948 pak emigrovala do Belgie a domů už nikdy nepřijela. Přesto před třemi lety našli pod náhrobkem jejího otce v Novém Bydžově dopis psaný její rukou. Vyznání smutku a vzpomínek na vlast. Marie „Mája“ Stará zemřela v roce 1997.
