Státní zastupitelství musí prověřit postup policistů při předloňském vyklízení pražské usedlosti Cibulka, rozhodl Ústavní soud. Zastupitelství podle soudu pochybila, když se odmítla zabývat podáním squatterů. Ústavní soud se zabýval otázkou, na koho se měli squatteři obracet kvůli postupu policie, zda na státní zastupitelství, nebo na správní soudy. Podle tehdejších obyvatel Cibulky policie neměla pravomoc k vyklizení nemovitosti.
Nejvyšší správní soud loni žalobu čtyř squatterů proti postupu policie a ministerstva vnitra odmítl. Kroky, které žaloba označila za nezákonné, učinila policie podle soudu v trestním řízení. Proto je nemohou přezkoumávat správní soudy, je to prý v působnosti státního zástupce.
Podnět k dohledu v minulosti dostalo městské, následně i vrchní státní zastupitelství, ovšem z hlediska squatterů taktéž bez výsledku. Pisatelé ústavní stížnosti se domnívali, že své nároky uplatnili ve dvou odlišných systémech ochrany práv, přičemž každý je odkázal na ten druhý. Uvedli, že se tak stali „obětí negativního kompetenčního sporu“.
„Není možné, aby orgány veřejné moci vzájemně popíraly svou pravomoc, aniž by se jakkoliv věnovaly podstatě tvrzeného zásahu do základních práv a svobod osob, které se na ně se svými podáními obracely,“ uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Marek Ďuriš nález Ústavního soudu za stěžovatele přivítal. Označil ho za první vlaštovku v dlouholetém boji o to, jak by se měl státní zástupce chovat ohledně hlubší analýzy zásahů policie. „Chtěli bychom, aby nám státní zastupitelství vyšla vstříc ohledně kontroly policejních složek, jak se chovají u zásahů. Protože to je věc, ke které se těžko běžný občan dostane,“ řekl Ďuriš.
Zámeček Cibulka řadu let chátral. Squatteři se do něj se souhlasem majitele nastěhovali v roce 2007. Následující rok ale propukl fyzický konflikt mezi obyvateli domu a policií, která objekt prohledávala při pátrání po pachateli loupežného přepadení. Byli při tom zraněni tři policisté a čtyři squatteři byli obviněni z útoku na veřejného činitele. Majitel usedlosti se pak od squatterů odvrátil.
Squatteři znovu objekt obsadili v roce 2012, policie je ale opět vystěhovala. Po dalších jednáních uzavřeli aktivisté s majitelem Cibulky smlouvu, za jakých podmínek zde mohou zůstat.
V březnu 2015 majitel smlouvu squatterům vypověděl. Vadilo mu, že nedodržují podmínky; v objektu například mohlo být maximálně deset lidí, konaly se tam ale i party pro 50 až 60 lidí. V květnu 2015 na Cibulce zasáhlo 130 policistů a násilně vyvedli squattery, kteří neuposlechli výzvu a zůstali v budově. Zadrželi deset lidí, tři utrpěli při zásahu zranění. Jeden člověk byl později odsouzen, další si převzaly přestupkové komise.
Usedlost Cibulka (původně množné číslo, tedy na Cibulkách) se nachází v Praze 5-Košířích. Svou nynější podobu empírového zámečku získala v první třetině 19. století. Celý komplex je tvořen hlavní budovou, hospodářskými budovami a stájemi. V přilehlém, romanticky upraveném areálu se nachází řada cenných děl od významných pražských umělců počátku 19. století.
Cibulka má velmi bohatou historii, která se datuje již od 14. století. Významným přelomem se stal rok 1817, kdy se novým majitelem stal poslední pasovský kníže-biskup Leopold Leonhard Raymund Reichsgraf Joseph Thun-Hohenstein, který se rozhodl pro radikální přestavbu celého areálu. Po jeho smrti však Cibulka vyhořela, postupně začala chátrat a upadla v zapomnění.
Komplex budov usedlosti je v soukromých rukou. Praha 5 vlastní pouze přilehlý areál, který začala v minulých letech revitalizovat.
