Priessnitzův obklad vymyslel nelékař

Jeseník – Nebyl to lékař, přesto obohatil medicínu o metodu využívající léčebné účinky vody. Někteří ho považovali za šarlatána spolčeného s ďáblem, ostatní mu byli naopak vděční za uzdravení. Přezdívalo se mu „vodní doktor“ a i když neměl lékařské vzdělání, stal se jedním ze zakladatelů hydroterapie. Řeč je o Vincenzu Priessnitzovi, který ze své rodné osady udělal světoznámé lázně, podle jejichž vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě.

„Kdybych neměl vodu, léčil bych vzduchem,“ říkal s oblibou Priessnitz, jehož medikamenty byly voda, pobyt na čistém vzduchu, jídlo či spánek. Jeho vodoléčebné lázeňské kúry zahrnovaly potní zábaly, studené koupele, lázně, sprchování a mokré zapařovací obklady. Nezbytnou součástí léčby byl pobyt a pohyb na zdravém vzduchu, pravidelná životospráva s dostatečným spánkem a odpoutání se od všedních starostí.

Priessnitz strávil 4 dny ve vězení, nakonec si ale svoji činnost vybojoval

Mnoho lidí si jeho jméno spojí především s priessnitzovými obklady, které pomáhají k léčbě lokálním prokrvením. Na povrch těla se přikládá látka namočená ve studené vodě, ta se obalí igelitem a poté suchou látkou. Používají se třeba při angíně, laryngitidě, vysoké horečce, suchém dráždivém kašli, revmatických obtížích či k relaxaci kosterního svalstva. Mnoho lidí mu jeho vynálezy závidělo. Podle zákona z roku 1803 bylo totiž laikům vykonávání medicíny zakázáno a trestalo se žalářem po dobu až šesti měsíců. Proto strávil Priessnitz pro nedovolené léčení čtyři dny ve vězení. Stejně trpělivě jako přikládal své obklady, vybojoval Priessnitz nakonec i povolení k činnosti.

  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24

Pomohla mu k tomu württemberská vláda, která chtěla zřídit ve své zemi léčebný ústav podle Priessnitzova vzoru a požádala panovnický dvůr ve Vídni o dobrozdání. Na jeho základě pak v roce 1838 dostal povolení k definitivnímu provozu lázní i Priessnitz. Pod vedením psychiatra Josefa Reinholda se pak z Lázní Jeseník stalo světoznámé neurologické středisko, kde se začaly léčit neurózy všeho druhu. Po druhé světové válce byla léčba zaměřena též na neuropsychiatrická onemocnění, ale i na nemoci cest dýchacích či odstraňování následků otrav těžkými kovy. Po roce 1989 byly lázně zprivatizovány v Priessnitzovy léčebné lázně a. s. , které dnes nabízejí procedury zaměřené mj. na nemoci oběhového či dýchacího ústrojí, nemoci kožní a ženské či poruchy duševní.

Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 v Gräfenbergu (Lázně Jeseník). Léčivé účinky pramenité vody na zdraví objevil už jako mladý hoch a vyzkoušel je i na sobě, když mu v šestnácti letech koňský povoz těžce poranil hrudník. Priessnitz se vyléčil přikládáním studených obkladů, inspirován srnou, jež si chodila namáčet zraněnou nohu do lesní studánky. Již jako třiadvacetiletý si založil ve svém rodném domě v Gräfenbergu jakousi ordinaci s neckami, která se stala prvním vodoléčebným „ústavem“ na světě. Zemřel ve svém rodišti v pouhých dvaapadesáti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
včera v 09:10

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
včera v 08:16

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
14. 11. 2025

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
14. 11. 2025

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
14. 11. 2025
Načítání...