Priessnitzův obklad vymyslel nelékař

Jeseník – Nebyl to lékař, přesto obohatil medicínu o metodu využívající léčebné účinky vody. Někteří ho považovali za šarlatána spolčeného s ďáblem, ostatní mu byli naopak vděční za uzdravení. Přezdívalo se mu „vodní doktor“ a i když neměl lékařské vzdělání, stal se jedním ze zakladatelů hydroterapie. Řeč je o Vincenzu Priessnitzovi, který ze své rodné osady udělal světoznámé lázně, podle jejichž vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě.

„Kdybych neměl vodu, léčil bych vzduchem,“ říkal s oblibou Priessnitz, jehož medikamenty byly voda, pobyt na čistém vzduchu, jídlo či spánek. Jeho vodoléčebné lázeňské kúry zahrnovaly potní zábaly, studené koupele, lázně, sprchování a mokré zapařovací obklady. Nezbytnou součástí léčby byl pobyt a pohyb na zdravém vzduchu, pravidelná životospráva s dostatečným spánkem a odpoutání se od všedních starostí.

Priessnitz strávil 4 dny ve vězení, nakonec si ale svoji činnost vybojoval

Mnoho lidí si jeho jméno spojí především s priessnitzovými obklady, které pomáhají k léčbě lokálním prokrvením. Na povrch těla se přikládá látka namočená ve studené vodě, ta se obalí igelitem a poté suchou látkou. Používají se třeba při angíně, laryngitidě, vysoké horečce, suchém dráždivém kašli, revmatických obtížích či k relaxaci kosterního svalstva. Mnoho lidí mu jeho vynálezy závidělo. Podle zákona z roku 1803 bylo totiž laikům vykonávání medicíny zakázáno a trestalo se žalářem po dobu až šesti měsíců. Proto strávil Priessnitz pro nedovolené léčení čtyři dny ve vězení. Stejně trpělivě jako přikládal své obklady, vybojoval Priessnitz nakonec i povolení k činnosti.

  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24

Pomohla mu k tomu württemberská vláda, která chtěla zřídit ve své zemi léčebný ústav podle Priessnitzova vzoru a požádala panovnický dvůr ve Vídni o dobrozdání. Na jeho základě pak v roce 1838 dostal povolení k definitivnímu provozu lázní i Priessnitz. Pod vedením psychiatra Josefa Reinholda se pak z Lázní Jeseník stalo světoznámé neurologické středisko, kde se začaly léčit neurózy všeho druhu. Po druhé světové válce byla léčba zaměřena též na neuropsychiatrická onemocnění, ale i na nemoci cest dýchacích či odstraňování následků otrav těžkými kovy. Po roce 1989 byly lázně zprivatizovány v Priessnitzovy léčebné lázně a. s. , které dnes nabízejí procedury zaměřené mj. na nemoci oběhového či dýchacího ústrojí, nemoci kožní a ženské či poruchy duševní.

Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 v Gräfenbergu (Lázně Jeseník). Léčivé účinky pramenité vody na zdraví objevil už jako mladý hoch a vyzkoušel je i na sobě, když mu v šestnácti letech koňský povoz těžce poranil hrudník. Priessnitz se vyléčil přikládáním studených obkladů, inspirován srnou, jež si chodila namáčet zraněnou nohu do lesní studánky. Již jako třiadvacetiletý si založil ve svém rodném domě v Gräfenbergu jakousi ordinaci s neckami, která se stala prvním vodoléčebným „ústavem“ na světě. Zemřel ve svém rodišti v pouhých dvaapadesáti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 4 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 5 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 16 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...