Přežije festival Šrámkův Písek 47. ročník?

České Budějovice - Festival Šrámkův Písek se připravuje na svůj již 47. ročník. O tom, zda nebude posledním, se ale vedou bouřlivé diskuse. Vedle toho organizátoři například řeší problém, kde vlastně všechna představení odehrát. Místní divadlo je kvůli havarijnímu stavu uzavřené a náhradní prostory příliš nevyhovují komorním formám divadelních vystoupení. Navíc se festival potýká i s nedostatkem diváků, protože netradiční divadelní formy dnes lidi příliš nelákají.

Koncem ledna letošního roku přichází statik s nepříjemnou zprávou. Strop divadla Fráni Šrámka se bortí a divadlo se musí okamžitě zavřít. Sál přitom doposud využívala divadla netradičních forem pro svá vystoupení v rámci festivalu Šrámkův Písek. „Technický stav budovy je tak vážný, že tam nelze festival provozovat,“ oznamuje verdikt místostarostka Písku Eva Veselá.

Letos musí soubory hrát jinde. Například prostory v budově Centra kultury ale příliš nevyhovují. Kontakt herců s diváky je tu omezený a ani umístění reflektorů netradičním divadelním formám nesvědčí. „Nejsou tam úplně ideální divadelní prostory,“ přiznává zástupce propagačního týmu festivalu Eva Kadlčáková. „Ty prostory jsou pro nás nouzové podmínky a festivalu to skutečně vadí,“ dodává Eva Veselá.

Festival navíc půl století od svého vzniku stále hledá svoji podobu. Zájem lidí o netradiční divadelní formy upadá. „Divadlo malých forem mě moc neláká,“ říká bez okolků návštěvník Písku Roman Ondřich. Návštěvníci festivalu se shodují i v tom, že dnes divadla až příliš experimentují. Hry jsou pak pro běžného diváka nesrozumitelné. „Šrámkův Písek měl určitě svůj zenit do roku 1989. Tehdy v něm lidé hledali různé skryté významy,“ naznačuje důvody poklesu diváckého zájmu Eva Kadlčáková. „Ta divadla by mohla zlidovět, to znamená vrátit se k těm klasičtějším formám,“ nabízí východisko dramaturgyně festivalu Iveta Hodoušová.

Zda letos soubory překvapí, bude jasné už v pátek. Ještě koncem osmdesátých let jezdilo na festival přes třicet souborů. Rok od roku se jejich počet snižuje. Letos jich přijede čtrnáct a odehrají patnáct představení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 3 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
před 21 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 23 hhodinami

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
včera v 06:35

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026

S přípravou na krizové události záchranářům pomáhají předchozí zkušenosti i speciální technika

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.
9. 4. 2026
Načítání...