Před třiceti lety vymazala voda Mušov z mapy. Skončil pod hladinou Novomlýnských nádrží

Před třiceti lety definitivně zmizela pod hladinou Novomlýnských nádrží obec Mušov. Jediné, co ji stále připomíná, je kostel sv. Linharta. Desítky let ale chátrá. Pasohlávky, které stavbu vlastní, se na opravy snaží peníze najít v rozpočtu i pomocí sbírky.

Užitečné i kontroverzní, okolí chrání před povodněmi dodnes, pět set šedesát obyvatel Mušova ale kvůli Novomlýnským nádržím přišlo o domov. Mezi nimi i Mária Dubšová, Vlastimil Binder a Zdeňka Zemánková.

Příkaz k vystěhování dostali v roce 1975. „V ničem nám vůbec nevyhověli ani nám v ničem nepomohli, takže se k nám stát zachoval macešsky,“ vzpomínala Mária Dubšová. „Pro mě osobně to bylo něco velmi zvláštního. Nebyla možnost výběru, bylo to direktivní,“ přidal se Vlastimil Binder.

Nahrávám video
S pamětníky natáčela redaktorka Veronika Kynčlová
Zdroj: ČT24

Z dvou set domů zbyly ruiny, které zatopila voda

Pak se začalo s demolicí a z dvou set domů zůstaly jen ruiny. V roce 1980 byl Mušov vymazaný ze seznamu sídel a o 7 let později ho definitivně pohřbily miliony kubíků vody. „Byli jsme se tam párkrát podívat, když se to demolovalo, a můžu vám říct, že potom jsem tam ani nechtěla jezdit. Bylo to takové smutné, nepředstavitelné,“ dojatě vzpomínala Mária Dubšová. „Člověk si uvědomoval, že to bude všechno pryč,“ doplnila Zdeňka Zemánková.

  • Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec na konci 70. let ustoupit výstavbě Novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.
  • Vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.
  • Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.

Mušov připomíná chátrající kostel svatého Linharta

Kromě vzpomínek a fotek připomíná Mušov už jen románský kostel svatého Linharta. „Když jedu do Mikulova, tak se vždycky nikdy nezapomenu podívat ke kostelu,“ řekla Mária Dubšová. Obklopený vodou poutá kostel pozornost, je ale opuštěný a chátrá. 

  • Kostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov.
  • Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště.
  • Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná.
  • Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.
  • Po vzniku vodního díla Nové Mlýny a zatopení obce Mušov zůstal z původní vesnice pouze kostel, který stával na kopci nad obcí.

Na opravu kostela je potřeba dvacet milionů

O záchranu kostela, který je kvůli hnízdění vzácných ptáků přístupný jen se speciálním povolením, se už několik let snaží obec Pasohlávky, kam se většina obyvatel Mušova přestěhovala. Před dvěma lety vyhlásila obec sbírku. Z prvních peněz dostal kostel novou střechu. „Budeme zpracovávat projekt a budeme se pokoušet požádat o dotace,“ řekl zastupitel Pasohlávek Tomáš Ingr (Moravané).

Na celkovou opravu by bylo potřeba 20 milionů, do sbírky lidé zatím poslali sto třicet tisíc. Na ostrov se chystají dělníci v září, kdy budou provádět alespoň základní údržbu kostela a okolí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 13 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 14 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
včera v 09:18

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...