Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně představili plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky šetrného materiálu. Misky se rozloží za velmi krátkou dobu a nezatěžují tak životní prostředí. Navíc jsou odolné vůči vysokým teplotám, je možné je naplnit horkými potravinami nebo ohřívat v mikrovlnné troubě.
Praktické a ekologické. Biomisky ze Zlína se dobře rozkládají a vydrží i ohřev potravin
Na vývoji biomisek vědci ze Zlína intenzivně pracují už třetím rokem. Granule pro výrobu fólie jsou z kyseliny mléčné, například z kukuřice nebo cukrové třtiny. „Kyselina mléčná je poměrně dobře dostupná surovina, je levná a získává se z odpadních zemědělských produktů. Polymer z ní vyrobený splňuje veškeré normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití. Navíc je biokompatibilní, šetrný k životnímu prostředí a šetří spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů, tím mám na mysli ropu,“ vysvětlila spoluřešitelka projektu Petra Válková.
„Fólii nahřejeme, pak dojde k samotnému vytvarování za tepla a vakua. Následně osekáme přebytky a vzniká hotový výrobek,“ popsala výrobu misky. Takto vyrobená biomiska se rozloží v technickém kompostu v řádu několika měsíců, produktem rozkladu je oxid uhličitý a voda.
Materiál odolá teplotě sto stupňů Celsia
Vynález má ještě jednu výraznou přidanou hodnotu. Plastové misky jsou odolné vůči vysokým teplotám, což není u polylaktidových výrobků běžné. „Udrží tvar, i když se naplní vroucí vodou či zahřejí v mikrovlnné troubě. Budou tak moci sloužit například jako krabičky na teplé pokrmy,“ vysvětlila mluvčí univerzitního centra Petra Svěráková.
„Zatímco běžné komerčně dostupné materiály, ze kterých se vyrábí například misky, nesnesou teploty vyšší než 70 stupňů Celsia, náš materiál odolává teplotám 100 stupňů Celsia,“ doplnil rektor Univerzity T. Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík, který je také ředitelem centra a hlavním řešitelem projektu.
Misky by mohly být na trhu do dvou let
Vědci na vývoji obalů spolupracují se společností Blatinie z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a investuje do vývoje ekologických šetrných obalů. „Od Technologické agentury České republiky jsme dostali na vývoj téměř dva a půl milionu korun,“ uvedl rektor Sedlařík. Vědci z Baťovy univerzity dokončují testování novinky a předpokládají, že se jejich biomisky na trhu objeví do dvou let.
