Praha - Pražský magistrát buduje v okrajových částech města speciální líhniště pro užovky obojkové. Ty žijí hlavně u rybníků a mokřadů. Počty těchto chráněných druhů plazů totiž dramaticky klesají. Chybí jim dostatek potravy a také ztrácejí vlivem lidské činnosti svoje přirozené prostředí. Za posledních deset let se tak populace užovek snížila až o šedesát procent.
Užovka obojková - chráněná stejně jako všechny druhy užovek - se vyskytuje v okolí vodních ploch, protože se živí především obojživelníky - žábami, čolky i ještěrkami. Jenže jejich stavy klesají tím, jak ubývá vhodných biotopů. Mýcením rákosin, sečením rybničních břehů a vysoušením mokřadů užovka obojková přichází také o vlhká a teplá místa pod tlející trávou a dřevem, kam v průběhu června snáší vajíčka.
Před třemi roky proto odbor ochrany prostředí pražského magistrátu přišel s projektem budování umělých líhnišť. „V základně líhniště je vrstva kamenů nebo klacků, mezi nimiž jsou vzduchové bubliny. Na ně se klade posečená tráva, která postupně zahnívá. Vzniká tak teplo, které je ideální pro užovky, které jsou pod tou tlející biomasou,“ popisuje výstavbu líhniště pracovník ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy Jiří Rom.
Například u Milíčovského rybníka na Jižním Městě zoologové ještě před pěti lety registrovali vysoký počet užovek obojkových. Dnes jich tu žije jen pár. „Hrnčířské louky, Milíčovský les, rybníky v Praze 11 a kolem Kunratic jsou dnes těžištěm výskytu celé řady živočišných druhů. Mezi ně patří také užovka obojková,“ uvádí inspektor České inspekce životního prostředí Karel Kerouš.
Speciální komposty už v Praze fungují na sedmi místech. Většinou jsou v chráněných územích u těch rybníků, kde užovky mají dostatek potravy. Noví jedinci se do přírody nevysazují. „Spářené samičky se pohybují kolem zimovišť a hledají biotop, kde je dost potravy a kde mohou naklást vajíčka. Líhniště využije více samiček,“ říká Karel Kerouš. „Líhniště by mohla využít i užovka podplamatá, ale tu se nám ještě nepovedlo do líhniště nalákat,“ přiznává Jiří Rom.
Samice je schopná naklást dvacet až třicet vajíček. Teplota v líhništi ovlivňuje pohlaví snůšky. Při nižších teplotách se z vajíček líhnout samci, při vyšších samice. „Už v červnu můžeme vidět deseticentimetrové nítěnky, které se rozlézají a hledají úkryt, aby se ubránily svým přirozeným predátorům,“ připomíná Karel Kerouš.
Nejen háďata, ale i dospělá užovka má spoustu nepřátel - ať už to jsou hrabaví ptáci, nebo drobní savci, na obranu proti predátorovi buď vypustí smrdutý sekret, nebo předstírá mrtvolnou polohu. Částečnou ochranu jim skýtají právě umělé komposty. „Do líhnišť dáváme pletiva, kterými vyztužujeme obvodové stěny a zakrýváme jimi shora celé líhniště. Tím užovky chráníme před predátory,“ vysvětluje Jiří Rom.
Během letošního roku magistrát vybuduje další tři líhniště pro užovky, a to v chráněných územích Počernický rybník, Vinořský park a Lítožnice.
