Recese ve výstavnictví skončila - tvrdí vedení Veletrhů Brno. Loni firma hospodařila vyrovnaně, kvůli vyšším daním ale nakonec skončila v pětimilionovém minusu. Letos slibuje zisk.
Veletrhům Brno loni klesly tržby na 948 milionů korun, což je důsledek lichého roku, kdy je složení veletržních akcí slabší. Společnost loni hospodařila se ztrátou pět milionů korun, přestože před zdaněním měla zisk jeden milion.
Podle generálního ředitele Jiřího Kuliše za tímto výsledkem stojí český daňový systém, kdy část nákladů je neuznatelná a je potřeba je zdanit. Upozornil, že daňový systém je na rozdíl například od Německa špatně nastavený.
Firma, kterou dosavadní německý vlastník prodal na jaře městu Brnu, na letošní rok plánuje zisky mezi 30 a 40 miliony korun. Kuliš dodal, že se daří naplňovat finanční výhled a díky refinancování bankovních půjček se snižuje dluhové zatížení. Nyní zbývá splatit ještě přes 500 milionů a vedení předpokládá, že úvěry uhradí do konce roku 2022. Veletrhy se zadlužily kvůli výstavbě pavilonu P, který stál téměř miliardu, a proto si na jeho stavbu vzala společnost úvěr.
Pořádané veletrhy totiž rostou, včetně těch největších – strojírenský veletrh a veletrh zemědělské techniky Techagro. „Strojírenský veletrh bude letos největší od roku 2009. Loni se také podařilo splnit plán a nemuseli jsme ekonomiku dohánět něčím jiným,“ vysvětlil Kuliš. Loňské hospodaření firmy, stejně jako v předchozích letech, vylepšovaly tržby za služby v zahraničí.
Letos bude na výstavišti dohromady 41 výstavních akcí, dalších 40 mimoveletržních a 250 menších akcí například pro firmy. Kuliš upozornil, že je nutné se s městem, nyní už hlavním akcionářem, dohodnout, jak bude s areálem v budoucnu nakládat. Vedení města už dříve uvedlo, že veletrhy chce zachovat. Ale také avizovalo, že nevyužité části areálu chce poskytnout k jinému využití. „Nikdo to ještě přesně nedefinoval. Je potřeba si uvědomit, že areál je využitý 330 dní v roce,“ dodal generální ředitel Kuliš.
Brno vlastní ve společnosti 95 procent akcií
Město Brno vlastní ve společnosti většinu akcií. Jejich koupi dokončilo na začátku dubna letošního roku, od té doby mu patří 95 procent. Za jejich nákup zaplatilo zhruba 224 milionů korun bývalému německému vlastníkovi Messe Düsseldorf, který nabízel svůj podíl akcií od roku 2012.
- • 61 % akcií vlastní Messe Düsseldorf GmbH
- • 34 % akcií vlastní Statutární město Brno
- • 5 % akcií vlastní drobní akcionáři
Na odkup mělo Brno předkupní právo a na transakci se dohodl s německou společností brněnský primátor už loni v říjnu. Ke schválení záměru pak stačila podpora jednatřiceti zastupitelů. O koupi měli zastupitelé hlasovat už dříve, ale opozice si vyžádala podrobné informace o vyjednávání i kupních podmínkách. Hlasování se tedy odehrálo až na konci listopadu. Bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD) se hlasování na listopadovém zasedání zdržel.
Přestože by k získání většinového podílu ve firmě stačilo Brnu koupit jen 17 procent akcií, německý vlastník prodával pouze celý balík. Brno transakci hradí částečně ze svého rozpočtu a částečně z úvěru veletrhů. Při jednání o ceně byla nejdůležitější takzvaná podřízená půjčka. Tu ve výši 370 milionů půjčil německý vlastník Veletrhům a požadoval její okamžité splacení. „Půjčku splácí přímo společnost BVV a ručí si za ni. Město Brno jí nebude nijak dotčeno,“ vysvětlil už dříve primátor města Brna Petr Vokřál.
Veletrhy se potýkaly s hospodářskou krizí
Výstaviště se v minulých letech potýkalo s dopady hospodářské krize, v letech 2009 a 2010 bylo ve ztrátě a muselo některé veletržní akce rušit. V roce 2012 už opět hlásilo zisk přes 100 milionů. Na začátku loňského roku firma prezentovala studii, podle které se jí daří po předchozím propadu mírně vydělávat, zejména díky maximální vytíženosti celého rozsáhlého areálu.
Od roku 1991 patří soukromníkovi
Brněnské výstaviště se s výstavní plochou 190 tisíc metrů čtverečních řadí do třicítky největších výstavišť světa. Své brány poprvé otevřelo v roce 1928 u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. Veletržní srdce mladé republiky bylo úmyslně vybudováno mezi Prahou a Bratislavou.
Řada pavilonů patří k předním dílům funkcionalistické architektury. Obrazně se tak dá říct, že areál je sám o sobě výstavištěm architektonických skvostů. Unikátní je i kruhový Pavilon Z vybudovaný na sklonku 50. let. Jeho ocelová konstrukce byla navrhovaná ještě bez použití počítačů. K nejmodernějším objektům patří pavilon P otevřený v červnu 2009. S výstavní plochou 15 tisíc metrů čtverečních je největším pavilonem. Na délku měří 200 metrů a pojme až 12 tisíc návštěvníků.
- Od roku 2001 je oficiální název společnosti Veletrhy Brno, a. s. Zkratka BVV z původního firemního názvu Brněnské veletrhy a výstavy zůstala natolik v povědomí, že je nadále používána jako zkrácený název společnosti.
Výstaviště patřilo v minulosti státu, v roce 1991 během privatizace přešlo do soukromých rukou. V roce 1998 pak do vlastnické struktury vstupuje společnost Messe Düsseldorf, která od firmy Finop Holding koupila 73 procent akcií tehdejších BVV. Tato společnost se později sloučila s nově vzniklou firmou Veletrhy Brno, od 1. listopadu 2001 tak oficiálně existují už jen Veletrhy Brno.
