Jediný probační dům v Česku končí. Měl usnadnit návrat do života podmínečně propuštěným vězňům. Ti se zde měli naučit nejen, jak se zbavit dluhů, ale také, jak si najít práci a bydlení. Ministerstvo spravedlnosti však hodlá v projektu po jeho vyhodnocení pokračovat.
Podmínečně propuštění vězni přijdou o „probační“ domov. Stát chce založit jiný
V Česku by tak v příštích letech měly postupně vzniknout čtyři probační domy. Pod hlavičkou Probační a mediační služby poskytnou zázemí a pomoc lidem, kteří vězení opustí na podmínku. Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková předpokládá, že otevření probačních domů bude vyžadovat legislativní změny. Vše chce zvládnout v příštím roce.
V roce 2018 pak hodlá služba otevřít celkem čtyři taková zařízení. Uvažuje o Ostravě, Brnu, Praze a Plzni. „Toto je ale jen první úvaha. Vše se bude ještě určovat ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti,“ řekla.
Pilotní projekt probačního domu v Ostravě, který působil v areálu sdružení Nová šance, původně počítal se 118 bývalými vězni. Soudy ale nakonec rozhodly o umístění čtrnácti osob.
Hlavním smyslem domu bylo podle ředitele Nové šance Petra Nováka to, aby se takoví lidé nevraceli zpátky do výkonu trestu. Domnívá se přitom, že je nutné, aby pro vězně, kteří se nemají kam vrátit, existovala zařízení, která jim poskytnou okamžitou pomoc, když zatím nemají vyřízené například sociální dávky.
Probační dům s deseti místy sloužil hlavně mužům, kteří se vraceli z výkonu trestu. „Hlavní smysl pomoci je v tom, abychom těmto lidem poskytli nejenom ubytování, ale samozřejmě také ošacení, hygienu a jídlo,“ uvedl již dříve Novák.
Jeho obyvatelé zde byli kontrolováni také na přítomnost drog. „Jednalo se o namátkové, nicméně pravidelné kontroly,“ upřesnila redaktorka České televize Markéta Radová.
Každý z nových domovů nabídne místo 20 lidem
Kapacita každého ze zařízení, které by měly vzniknout už za dva roky, by měla být 20 míst. Dočasný domov by zde mohli najít lidé, kteří opustí věznici na podmínku, jsou zadlužení, nemají zajištěnou práci ani bydlení. U takových je velké riziko, že znovu spáchají zločin a vrátí se do vězení. „První měsíce pobytu na svobodě se budou moci lépe připravovat v takovémto částečně chráněném prostředí,“ vysvětlila Matoušková.
Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Zimmel projekt podporuje. „Je to cesta, kterou hledáme. Umožní propuštěným lepší start při návratu do společnosti. Také zvýši bezpečnost obyvatel. Protože člověk, který se po propuštění vrátí k trestné činnosti za sebou nechává nejen škodu, ale i oběti,“ uvedl.
Smysl v projektu vidí i jeho přímí účastníci. „Osobně mi to hodně pomohlo. Z vězení jsem se vrátil po devíti letech,“ řekl jeden z klientů ostravského probačního domu. „Člověk se nemusí starat o základní potřeby. Může hledat práci a bydlení. Navíc jsme tady dostali i zázemí pro jednání s úřady,“ řekl další klient.
Pilotní ostravský projekt spustila loni Probační a mediační služba ČR ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti. Právě jejich zástupci nyní pracují na koncepci, která má popsat potřeby a nároky opětovného začlenění bývalých vězňů do běžné společnosti. Hotova by měla být do konce roku 2025.
Úředníci se při návrhu probačního zařízení inspirovali v Norsku. Probační dům by mohl být mezistupněm mezi vězením a absolutní svobodou. Soudy by měly pobyt v nich nařizovat v rámci podmíněného propuštění. Náklady na práci se 14 klienty se v podání organizace Nová šance pohybovaly okolo 870 000 korun. V budoucnu by ale všichni pracovníci domu měly být zaměstnanci Probační a mediační služby.