Ministerstvo chce více vzdělávat vězně

Zhruba každý třetí vězeň při pobytu za mřížemi pracuje, podle představ ministra spravedlnosti Roberta Pelikána by ale měl pracovat každý vězeň. Řadě z nich ale schází potřebná kvalifikace a možnost vzdělávání má ve vězení v současnosti kolem tisícovky vězňů. To je přibližně každý dvacátý vězeň. Ministerstvo spravedlnosti proto plánuje otevřít nové kurzy i obory.

„Naším cílem je dobře analyzovat situaci na trhu práce a nabízet takové druhy vzdělání, které zlepší zaměstnávání těchto osob,“ přibližuje záměr ministerstva Pelikánův náměstek Vladimír Zimmel.

Zhruba 44 procent českých vězňů dosáhlo v životě pouze základního vzdělání, což velmi výrazně snižuje jejich zaměstnatelnost. Více by se ve věznicích měl vyučovat nejen třeba malířský obor, ale hlavně elektrotechnika nebo strojírenství. Přibýt by měly i kuchařské obory.

Události ČT: Ministerstvo plánuje více oborů pro vězně (zdroj: ČT24)

V areálu Věznice Jiřice mají spolu s domem, kde si odpykávají vězni trest, také školu. „Veškeré vzdělávací kurzy rozšiřují odsouzeným vzdělání a zároveň je udržují v kontaktu s civilním prostředím. Směřuje to k tomu, abychom snižovali riziko recidivy,“ charakterizuje cíl programu speciální pedagožka Hana Prokopová. Na rekvalifikačních kurzech v Jiřicích se podílejí také externí firmy, které po propuštění dotyčného člověka také zaměstnají a ubytují. „Úspěšnost je 50 procent,“ shrnuje Hana Prokopová.

Náklady spojené se zaměstnáváním vězňů jsou zhruba o 50 procent nižší, než jsou ty nejnižší běžné v civilním sektoru.
Jiří Štegl
koordinátor Vězeňské služby pro zaměstnávání odsouzených

Některé profesní organizace se proti rekvalifikacím vězňů brání, například cech malířů se obává o reputaci. „Když si představíme, že malíři pracují sami v domácnostech, pracují sami v nemocnicích, v kancelářích, tak to není dobrý příklad,“ soudí generální sekretář Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR Pavel Žatečka.

Tuzemské firmy přijímají lidi ve vězení jako pracovní sílu stále častěji a některé by je rády zaměstnaly i poté, co jim skončí výkon trestu. Obvykle ale přichází problém s bydlením, se kterým by mohly pomoci probační domy. Ty se podílejí i na opětovném začlenění bývalých vězňů do společnosti. V Česku ale existuje zatím jeden jediný, a to v Ostravě. Z rozhodnutí soudu v něm žije v současnosti 7 podmíněně propuštěných. Pokud se osvědčí, mohl by vzniknout v každém regionu jeden.

  • Na středních odborných učilištích, která spadají pod Vězeňskou službu, studuje 397 lidí.
  • Dalších 343 chodí do krátkodobých kurzů. 
  • Celkem se tedy vzdělává 740 odsouzených, což představuje ale pouhá 3 procenta z celkového počtu. Další pak navštěvují externí školy.
  • Učební obory trvají dva až tři roky a absolventi obdrží výuční list. Kurzy mají maximálně šestatřicet týdnů a končí pouze osvědčením.
  • Vězni ve výkonu trestu nejčastěji navštěvují kurzy dělnické, zámečnické a keramické, ale učí se i cizí jazyky nebo výpočetní techniku.