Zvířat, která v nouzi najdou pomoc v záchranných stanicích, rok od roku přibývá. Loni jich bylo 16 383. Oproti roku 2013 to je nárůst o dalších tisíc zraněných nebo handicapovaných živočichů. Nejčastěji záchranné stanice přijímají ptáky (loni přes 10 000 zvířat), zhruba 40 procent přijímaných živočichů pak tvoří savci (loni 6 010 zvířat). Polovinu z těchto zvířat se podařilo zachránit a vrátit do volné přírody. Jedním z nich je orel mořský, který po ošetření už zase létá volně - ochránci ale jeho pobyt monitorují pomocí vysílačky a po měsíci konstatují: Orel Viktor zatím zůstal v regionu, pohybuje se kolem řeky Otavy.
Zachráněný orel Viktor
Orel mořský, kterého v záchranné stanici Makov pojmenovali Viktor, vyletěl na svobodu na začátku roku, přesně na Nový rok. Ve stanici se léčil jen měsíc. Kdyby zůstal v přírodě bez pomoci, určitě by nepřežil. Když se ho totiž stanice ujala, byl vyčerpaný a nemohl létat. Jiřina Račanová ze Záchranné stanice živočichů Makov přiznala, že protože má Viktor rád ryby, při rekonvalescenci mu ošetřovatelé podstrojovali.
Orel Viktor je sice už měsíc na svobodě, se záchrannou stanicí je ale díky vysílačce neustále v kontaktu. Ochránci jeho pohyb monitorují a po měsíci mohou konstatovat, že zůstal v jižních Čechách, pohybuje se kolem řeky Otavy. A daří se mu dobře.
Mnoho zraněných zvířat ale takové štěstí jako orel Viktor nemá. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody se hodně zvířat do stanic dostává ze sloupů elektrického vedení, popálí se a tato jejich zranění většinou končí smrtelně.
Pro zvířata s handicapem, která už se nepodaří úplně vyléčit, jsou pak záchranné stanice trvalým domovem. Konkrétní příklad ze stanice v Makově - čápi. Například černá samice tam zažívá českou zimu vůbec poprvé. A pár bílých čápů tam zase obývá hnízdo na zemi už více než deset let. Tito ptáci sice už nemohou létat, ale přispívají k zachování čapí populace. Každý rok odchovají několik zdravých mláďat.
Záchranné stanice pomáhají i dalším živočichům
Záchranné stanice v roce 2014 interně evidují pomoc více než 30 000 živočichů. Do zveřejněných statistik totiž nezahrnují fakt, že zajišťovaly také záchranné transfery bezprostředně ohrožených živočichů, například kolonií netopýrů z nevhodných míst, obojživelníků přes frekventované silnice a ježků z nejrůznějších pastí. Občas řeší i pomoc uprchlým živočichům domácím, hospodářským či exotickým.
Z více než 16 tisíc zvířat přijatých loni do péče záchranných stanic přibližně třetina během několika dní uhynula či musela být utracena, polovinu se podařilo zachránit a navrátit zpět do volné přírody. Více než 200 zvířat ročně se s nevyléčitelným handicapem stává trvalým pacientem v expozičních částech stanic. Zbytek pacientů zůstává v dlouhodobé péči stanic a jejich osud je nejistý.
Kromě přímé péče o zvířata se stanice věnují i výchově a osvětě veřejnosti. Téměř 40 % příjmů záchranných stanic totiž tvoří mláďata ptáků a savců a nemalá část z nich jsou jedinci odebraní lidmi z přírody úplně zbytečně.
Nejčastějšími důvody příjmu zvířat ve stanicích - po zbytečně odebraných mláďatech - jsou zranění, a to dopravou, nárazy do prosklených ploch, popálením o elektrická vedení, ale také pády do nejrůznějších jímek, šachet či komínů. Přibývá vodních ptáků omotaných rybářskými vlasci či poraněných od rybářských háčků. Výrazně roste počet zvířat, která se ocitla na nevhodném místě – například když netopýři vletí do bytů, když se kachní rodinka objeví v uzavřených vnitroblocích atd.
