Parkovací zóny v Praze. Splnily svůj účel, nebo je z nich nekontrolovatelné monstrum?

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Parkovací zóny - smysluplný systém nebo monstrum na zrušení?
Zdroj: ČT24

Z modrých parkovacích zón se stalo monstrum, které je třeba zrušit, soudí 21 let od zavedení prvních parkovacích zón v městské části Prahy 1 předseda pražské ODS a zastupitel Filip Humplík. Zóny fungují v Praze od roku 1996 a další následovaly, nejvíc jich přibylo zhruba v polovině roku 2016. Jejich primárním cílem byla regulace zbytečného pojíždění ulicemi města, připomíná bývalý starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Oba byli hosty Devadesátky ČT24.

„Jedním z důležitých cílů zón placeného stání bylo omezení zbytečných jízd v centru města, aby lidé věděli, že do zón placeného stání jezdit nemají,“ připomněl záměry projektu Jan Bürgermeister, který jako starosta Prahy 1 systém v roce 1996 uváděl do praxe.

Těší ho, že současnost podle jeho názoru naplňuje cíle projektu. „Cílová doprava se omezila a rezidenti opravdu lépe zaparkují v zónách placeného stání než tam, kde zavedeny nebyly,“ hodnotí bývalý starosta centrální pražské části.

obrázek
Zdroj: ČT24

V současnosti platí regulace parkování ve většině městských částí a výraznou zátěž to přináší městským částem v sousedství, které barevné zóny nezavedly. Bürgermeister přesto systém za nedomyšlený nepovažuje. „Možná, že je nedomyšleně prosazován v dalších etapách, to může být,“ připouští.

Z parkovacích zón se stalo nekontrolované monstrum, tvrdí Humplík

Humplík ale považuje systém za původně šikovného hlídacího pejska, který postupem času zmutoval v nezvladatelného krakena. Podle něj je systém barevných zón složitý. Nepovažuje navíc za férové, aby rezident jedné městské části měl s parkováním mnohem výraznější potíže o pár ulic dál jen proto, že už jde o jinou městskou část.

„Zrušme celý systém modrých zón, který je tu v současnosti, udržme neprůjezdné centrum Prahy a potom jsou důležité kruhové zóny kolem Prahy. Největší problém je, že tu nejsou P+R parkoviště, že není pražský okruh a že sem dojíždí spousta lidí ze Středočeského kraje. Pražáci, kteří tady bydlí, nebo tu mají trvalý pobyt, by měli mít možnost zaparkovat po celé Praze kromě toho nejužšího centra, protože se asi shodneme, že na Staroměstské náměstí auta nepatří,“ navrhuje Humplík.

Parkoviště P+R
Zdroj: ČT24

Bürgermeister ovšem připomíná, že projekt ve svém zárodku jako celopražský koncipován byl. Od centrální části se měl postupně rozrůstat do okrajů. Zrušit ovšem zóny v jednotlivých částech by podle něj úplně ztratilo regulační funkci systému. „Nedostatek záchytných parkovišti P+R začíná být zásadní problém,“ poukazuje na jeden ze zásadních aspektů rozšiřování parkovacích zón.

Hejtmanka Jermanová: Středočeši kolaps nepůsobí. Problém je nedostatek záchytných parkovišť

Počet automobilů mířících do Prahy se v běžný všední den pohybuje podle studie Technické správy komunikací a projektu Polaď Prahu okolo počtu 300 tisíc vozů. Velká část z nich také v metropoli parkuje. V obou směrech pak jde o 600 tisíc aut. Významně se na počtu aut pohybujících se a parkujících po Praze podílí lidé dojíždějící především za prací z obcí ve Středočeském kraji.

„Nemyslím si, že by Středočeši byli zlo a působili kolaps parkování v Praze,“ tvrdí hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová, která s povděkem kvituje, že je možné čerpat peníze na výstavbu záchytných parkovišť ve vymezených oblastech regionu. „Ale kraj ani města nebyla připravena na zavádění zón, takže teď jen doháníme, co se zanedbalo předtím,“ dodává.

Jaroslava Pokorná Jermanová (hnutí ANO)
Zdroj: ČT24

Podle ní je klíčová výstavba parkovišť u dopravních uzlů Českých drah, aby se lidé z regionu dostali do Prahy drahou. Uvedla, že k výstavbě nebo rozšiřování by mělo dojít třeba v Benešově, Berouně nebo Kolíně. Má za to, že i Praha by měla budovat P+R parkoviště. Je třeba, soudí Jermanová, aby kraj řešil situaci dohromady s Prahou, protože jde o společný problém obou krajů.

Na zóny se připravuje i Brno

Na podzim letošního roku se chystají zavádět rezidenční parkování také v Brně. Podle náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) by se mělo postupně začít od městských částí v centru metropole Jihomoravského kraje. Rozhodující slovo ale budou mít samy městské části. „Budeme navrhovat cenu pod 1000 korun za auto na rok,“ uvedl k ceně Hollan s tím, že za každé další auto už návrh počítá přibližně s desetinásobným poplatkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 14 hhodinami

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
před 17 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 21 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
včera v 08:00

Velikonoční opravy omezily pražské metro na části linky C i tramvaje u Anděla

Kvůli opravě trati je přes prodloužený velikonoční víkend přerušený provoz metra na lince C, od pátku do pondělí nejede metro mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. Rekonstrukce omezí přes sváteční dny také provoz tramvají mezi Palackého náměstím a Andělem. Už od čtvrtka, kdy ve školách začaly velikonoční prázdniny, jezdí tramvaje a autobusy v hlavním městě v delších intervalech.
včera v 07:43

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...