Z modrých parkovacích zón se stalo monstrum, které je třeba zrušit, soudí 21 let od zavedení prvních parkovacích zón v městské části Prahy 1 předseda pražské ODS a zastupitel Filip Humplík. Zóny fungují v Praze od roku 1996 a další následovaly, nejvíc jich přibylo zhruba v polovině roku 2016. Jejich primárním cílem byla regulace zbytečného pojíždění ulicemi města, připomíná bývalý starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Oba byli hosty Devadesátky ČT24.
Parkovací zóny v Praze. Splnily svůj účel, nebo je z nich nekontrolovatelné monstrum?
Devadesátka ČT24: Parkovací zóny - smysluplný systém nebo monstrum na zrušení? (zdroj: ČT24)
„Jedním z důležitých cílů zón placeného stání bylo omezení zbytečných jízd v centru města, aby lidé věděli, že do zón placeného stání jezdit nemají,“ připomněl záměry projektu Jan Bürgermeister, který jako starosta Prahy 1 systém v roce 1996 uváděl do praxe.
Těší ho, že současnost podle jeho názoru naplňuje cíle projektu. „Cílová doprava se omezila a rezidenti opravdu lépe zaparkují v zónách placeného stání než tam, kde zavedeny nebyly,“ hodnotí bývalý starosta centrální pražské části.
obrázek
V současnosti platí regulace parkování ve většině městských částí a výraznou zátěž to přináší městským částem v sousedství, které barevné zóny nezavedly. Bürgermeister přesto systém za nedomyšlený nepovažuje. „Možná, že je nedomyšleně prosazován v dalších etapách, to může být,“ připouští.
Z parkovacích zón se stalo nekontrolované monstrum, tvrdí Humplík
Humplík ale považuje systém za původně šikovného hlídacího pejska, který postupem času zmutoval v nezvladatelného krakena. Podle něj je systém barevných zón složitý. Nepovažuje navíc za férové, aby rezident jedné městské části měl s parkováním mnohem výraznější potíže o pár ulic dál jen proto, že už jde o jinou městskou část.
„Zrušme celý systém modrých zón, který je tu v současnosti, udržme neprůjezdné centrum Prahy a potom jsou důležité kruhové zóny kolem Prahy. Největší problém je, že tu nejsou P+R parkoviště, že není pražský okruh a že sem dojíždí spousta lidí ze Středočeského kraje. Pražáci, kteří tady bydlí, nebo tu mají trvalý pobyt, by měli mít možnost zaparkovat po celé Praze kromě toho nejužšího centra, protože se asi shodneme, že na Staroměstské náměstí auta nepatří,“ navrhuje Humplík.
Parkoviště P+R
Bürgermeister ovšem připomíná, že projekt ve svém zárodku jako celopražský koncipován byl. Od centrální části se měl postupně rozrůstat do okrajů. Zrušit ovšem zóny v jednotlivých částech by podle něj úplně ztratilo regulační funkci systému. „Nedostatek záchytných parkovišti P+R začíná být zásadní problém,“ poukazuje na jeden ze zásadních aspektů rozšiřování parkovacích zón.
Hejtmanka Jermanová: Středočeši kolaps nepůsobí. Problém je nedostatek záchytných parkovišť
Počet automobilů mířících do Prahy se v běžný všední den pohybuje podle studie Technické správy komunikací a projektu Polaď Prahu okolo počtu 300 tisíc vozů. Velká část z nich také v metropoli parkuje. V obou směrech pak jde o 600 tisíc aut. Významně se na počtu aut pohybujících se a parkujících po Praze podílí lidé dojíždějící především za prací z obcí ve Středočeském kraji.
„Nemyslím si, že by Středočeši byli zlo a působili kolaps parkování v Praze,“ tvrdí hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová, která s povděkem kvituje, že je možné čerpat peníze na výstavbu záchytných parkovišť ve vymezených oblastech regionu. „Ale kraj ani města nebyla připravena na zavádění zón, takže teď jen doháníme, co se zanedbalo předtím,“ dodává.
Jaroslava Pokorná Jermanová (hnutí ANO)
Podle ní je klíčová výstavba parkovišť u dopravních uzlů Českých drah, aby se lidé z regionu dostali do Prahy drahou. Uvedla, že k výstavbě nebo rozšiřování by mělo dojít třeba v Benešově, Berouně nebo Kolíně. Má za to, že i Praha by měla budovat P+R parkoviště. Je třeba, soudí Jermanová, aby kraj řešil situaci dohromady s Prahou, protože jde o společný problém obou krajů.
Na zóny se připravuje i Brno
Na podzim letošního roku se chystají zavádět rezidenční parkování také v Brně. Podle náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) by se mělo postupně začít od městských částí v centru metropole Jihomoravského kraje. Rozhodující slovo ale budou mít samy městské části. „Budeme navrhovat cenu pod 1000 korun za auto na rok,“ uvedl k ceně Hollan s tím, že za každé další auto už návrh počítá přibližně s desetinásobným poplatkem.