Parkovací zóny v Praze. Splnily svůj účel, nebo je z nich nekontrolovatelné monstrum?

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Parkovací zóny - smysluplný systém nebo monstrum na zrušení?
Zdroj: ČT24

Z modrých parkovacích zón se stalo monstrum, které je třeba zrušit, soudí 21 let od zavedení prvních parkovacích zón v městské části Prahy 1 předseda pražské ODS a zastupitel Filip Humplík. Zóny fungují v Praze od roku 1996 a další následovaly, nejvíc jich přibylo zhruba v polovině roku 2016. Jejich primárním cílem byla regulace zbytečného pojíždění ulicemi města, připomíná bývalý starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Oba byli hosty Devadesátky ČT24.

„Jedním z důležitých cílů zón placeného stání bylo omezení zbytečných jízd v centru města, aby lidé věděli, že do zón placeného stání jezdit nemají,“ připomněl záměry projektu Jan Bürgermeister, který jako starosta Prahy 1 systém v roce 1996 uváděl do praxe.

Těší ho, že současnost podle jeho názoru naplňuje cíle projektu. „Cílová doprava se omezila a rezidenti opravdu lépe zaparkují v zónách placeného stání než tam, kde zavedeny nebyly,“ hodnotí bývalý starosta centrální pražské části.

obrázek
Zdroj: ČT24

V současnosti platí regulace parkování ve většině městských částí a výraznou zátěž to přináší městským částem v sousedství, které barevné zóny nezavedly. Bürgermeister přesto systém za nedomyšlený nepovažuje. „Možná, že je nedomyšleně prosazován v dalších etapách, to může být,“ připouští.

Z parkovacích zón se stalo nekontrolované monstrum, tvrdí Humplík

Humplík ale považuje systém za původně šikovného hlídacího pejska, který postupem času zmutoval v nezvladatelného krakena. Podle něj je systém barevných zón složitý. Nepovažuje navíc za férové, aby rezident jedné městské části měl s parkováním mnohem výraznější potíže o pár ulic dál jen proto, že už jde o jinou městskou část.

„Zrušme celý systém modrých zón, který je tu v současnosti, udržme neprůjezdné centrum Prahy a potom jsou důležité kruhové zóny kolem Prahy. Největší problém je, že tu nejsou P+R parkoviště, že není pražský okruh a že sem dojíždí spousta lidí ze Středočeského kraje. Pražáci, kteří tady bydlí, nebo tu mají trvalý pobyt, by měli mít možnost zaparkovat po celé Praze kromě toho nejužšího centra, protože se asi shodneme, že na Staroměstské náměstí auta nepatří,“ navrhuje Humplík.

Parkoviště P+R
Zdroj: ČT24

Bürgermeister ovšem připomíná, že projekt ve svém zárodku jako celopražský koncipován byl. Od centrální části se měl postupně rozrůstat do okrajů. Zrušit ovšem zóny v jednotlivých částech by podle něj úplně ztratilo regulační funkci systému. „Nedostatek záchytných parkovišti P+R začíná být zásadní problém,“ poukazuje na jeden ze zásadních aspektů rozšiřování parkovacích zón.

Hejtmanka Jermanová: Středočeši kolaps nepůsobí. Problém je nedostatek záchytných parkovišť

Počet automobilů mířících do Prahy se v běžný všední den pohybuje podle studie Technické správy komunikací a projektu Polaď Prahu okolo počtu 300 tisíc vozů. Velká část z nich také v metropoli parkuje. V obou směrech pak jde o 600 tisíc aut. Významně se na počtu aut pohybujících se a parkujících po Praze podílí lidé dojíždějící především za prací z obcí ve Středočeském kraji.

„Nemyslím si, že by Středočeši byli zlo a působili kolaps parkování v Praze,“ tvrdí hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová, která s povděkem kvituje, že je možné čerpat peníze na výstavbu záchytných parkovišť ve vymezených oblastech regionu. „Ale kraj ani města nebyla připravena na zavádění zón, takže teď jen doháníme, co se zanedbalo předtím,“ dodává.

Jaroslava Pokorná Jermanová (hnutí ANO)
Zdroj: ČT24

Podle ní je klíčová výstavba parkovišť u dopravních uzlů Českých drah, aby se lidé z regionu dostali do Prahy drahou. Uvedla, že k výstavbě nebo rozšiřování by mělo dojít třeba v Benešově, Berouně nebo Kolíně. Má za to, že i Praha by měla budovat P+R parkoviště. Je třeba, soudí Jermanová, aby kraj řešil situaci dohromady s Prahou, protože jde o společný problém obou krajů.

Na zóny se připravuje i Brno

Na podzim letošního roku se chystají zavádět rezidenční parkování také v Brně. Podle náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) by se mělo postupně začít od městských částí v centru metropole Jihomoravského kraje. Rozhodující slovo ale budou mít samy městské části. „Budeme navrhovat cenu pod 1000 korun za auto na rok,“ uvedl k ceně Hollan s tím, že za každé další auto už návrh počítá přibližně s desetinásobným poplatkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 2 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 3 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 14 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...