Pančavský vodopád v Krkonoších bude brzy opět přístupný

Jedna z nejoblíbenějších turistických cest v Krkonoších – červeně značená trasa ze Zlatého návrší k Labské boudě po hraně Labského dolu, kudy se chodí i k Pančavskému vodopádu – by měla být už příští týden opět otevřená. Správci parku tam v úseku od Hančova pomníku k Pančavskému vodopádu teď dokončují stavbu takzvaného povalového chodníku.

Ještě během tohoto týdne čekala na turisty, kteří chtěli vodopád vidět, červená páska a zákaz vstupu. K Pančavskému vodopádu nebylo možné se oficiálně vůbec dostat. Protože ale jde o velké lákadlo - nejvyšší vodopád v Česku, kde potok Pančava padá do hloubky 140 metrů - většinu turistů ani zákazy strážců parku nezastavovaly.

Pančavský vodopád
Zdroj: Halady Jan/ČTK

Podle Michala Skalky, vedoucího ekologické výchovy Krkonošského národního parku, vede cesta k vodopádu po kraji Pančavského rašeliniště. Pokud je tam hodně vody, rašeliniště přesahuje až do cesty. „Lidi samozřejmě hledali sušší variantu a terén okolo dost rozšlapávali,“ vysvětlil důvod výstavby chodníku Michal Skála. Vyšlapané pěšinky v 1. zóně národního parku totiž pak zarůstají travou i desítky let. Díky povalovému chodníku už ale turisti škodit nebudou – a přejdou rašeliniště suchou nohou.

Stavbu povalového chodníku v místě, kde turistická cesta prochází prameništěm, si vyžádaly opakované náročné opravy cesty, kterou pravidelně ničila tekoucí voda. Výstavbou dřevěného povalového chodníku navíc správci Krkonošského národního parku odstraní překážku, která předělovala prameniště. Správci parku to přirovnávají k podobnému zásahu, kdy před lety povalovým chodníkem nahradili vápencovou cestu přes Úpské rašeliniště.

Michal Skalka z Krkonošského národního parku dodal, že nejlepší materiál na povalové chodníky je dub nebo akát. Špatně se sice řeže a obtížně se do něj zatloukají hřebíky, navíc je potřeba pořád brousit pilu. Když se ale toto dřevo dostane do vlhkého prostředí, takzvaně zkamení a přežije prý „úplně všechno“.

Výstavbu povalového chodníku platil Operační program Životní prostředí – je součástí projektu na stabilizaci vodního režimu ve vybraných oblastech Krkonošského národního parku.

2 minuty
Nový povalový chodník na cestě k Pančavskému vodopádu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 5 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 10 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 11 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 16 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...