Padesát let od vzniku letecké základny v Čáslavi

Čáslav – Padesát let uplynulo od chvíle, kdy se čáslavské vojenské letiště stalo bojovou základnou. Dnes patří mezi elitní složky české armády. Na základně se sešli současní i bývalí zaměstnanci letiště a nejvyšší velení české armády, aby si připomněli její historii. Do Čáslavi přijela i ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Bývalý velitel základny Vladimír Ficenec zavzpomínal na dobu své aktivní služby. „Za mého působení jsme měli jako hlavní výzbroj Mig-21, dnes jsou tu gripeny, je to někde jinde. To letiště dnes vypadá úplně jinak,“ vypočítává některé rozdíly Ficenec. „Já si myslím, že se nám podařilo vybudovat základnu taktického letectva na úrovni našich spojenců. To bylo naše přání,“ dodává jeden z dalších bývalých velitelů čáslavské základny a pozdější vrchní velitel vzdušných sil ČR Ladislav Klíma.

Čáslavská základna prošla nákladnou modernizací. Již sedm let je součástí Integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. „Celá léta jsem byla příznivkyní toho, že i když jsme součástí velkého seskupení, které je založeno na principu kolektivní obrany, tak bychom si měli své vzdušné síly pěstovat, šlechtit a hýčkat,“ netají se náklonností k armádnímu letectvu ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Stíhačky na čáslavské základně jsou připravené kdykoliv odstartovat. Často pomáhají i letadlům v nouzi. „Dá se říci, že skoro každý týden naši piloti zasahují a pomáhají při různých nestandardních situacích nad naším nebem,“ naznačuje některé úkoly základny její současný velitel Petr Mikulenka.

Veliteli základny Petru Mikulenkovi a pilotu Michalu Borůvkovi ministryně obrany předala Záslužné kříže. Oba přispěli k rychlému zavedení gripenů do výzbroje české armády a zároveň se stali prvními českými instruktory přeškolenými ve Švédsku.

Hlavní přání profesionálních vojáků i přítomných hostů na čáslavské základně bylo jediné – kolik startů, tolik přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 11 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 18 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
8. 2. 2026

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
8. 2. 2026

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
8. 2. 2026

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
8. 2. 2026
Načítání...