Orlům se v Česku příliš nedaří, kulka skolila dalšího

Bartošovice - Další orel skalní se stal obětí člověka. Neznámý střelec usmrtil osmiletou samici Cecilku. Tento orel původem ze Slovenska byl jedním ze svěřenců ochránců přírody kolem ornitologa Petra Orla, kteří od roku 2006 usilují o návrat kriticky ohroženého dravce do českých zemí. Cecilka jako první z repatriačního programu roku 2011 zahnízdila nedaleko česko-slovenské hranice a vyvedla mláďata.

Dravce ve značném stadiu rozkladu našel v srpnu slovenský houbař, který informoval tamní Správu CHKO Strážovské vrchy. Objevil i vysílačku, kterou měl upevněnou na těle. Záchrannému týmu sloužila k monitorování jeho pohybu.

Další obrovská ztráta

„Cecilka byla nádherná, vitální samice, která se teprve dostávala do svých nejlepších let. Zbyla z ní však jen hromádka peří a kostí. Je to další obrovská ztráta,“ uvedl manažer a spoluautor projektu Návrat orla skalního do České republiky Petr Orel ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Moravě. Orlici Toničku ze stejného programu někdo postřelil letos na jaře v Poodří. I když měla v sobě 11 broků, přežila. Zatím však není schopna návratu do volné přírody.

„Je to zcela nepochopitelné jednání lidí. Místo toho, aby se snažili divokou přírodu chápat, vidí jen hromadu masa,“ komentoval ornitolog Orel. I když ochránci přírody důsledně podávají trestní oznámení, ještě nikdy se policistům nepodařilo viníka odhalit. Podobných případů je mnohem více. S broky v těle skončila hned první mladá orlice ze Slovenska, kterou orlí tým vypustil na okraji Beskyd v roce 2006. Podařilo se ji zachránit a nyní je opět ve volné přírodě.

Orla Urbana pak někdo před dvěma roky zastřelil v Polsku. Další dva dravce někdo otrávil zákazným pesticidem karbofuranem. A tři zemřeli po střetu s elektrickými dráty nebo přirozenou smrtí. Celkem tedy zahynulo 7 z 23 mladých slovenských orlů, které ornitologové vypustili v Beskydech a Oderských vrších s nadějí, že tam zahnízdí. Dravci nejsou v bezpečí ani jinde. Na jihu Čech letos rukou člověka zemřelo několik orlů mořských. Lidé střílejí i dalších chráněné dravce, kteří jsou důležití pro stabilizaci ekosystému.

Orel skalní
Zdroj: ČTK/ČSOP/E. Gombala

První mláďata jsou nadějí na úspěch

Přesto je snaha o návrat orla skalního do Česka úspěšná. V roce 2013 se v Oderských vrších poprvé po sta letech, kdy byli tito ptáci u nás zcela vyhubeni, vylíhlo mládě Anežka. Rok poté další. Zastřelená Cecilka, která se se slovenským partnerem usadila nedaleko Povážské Bystrice, také odchovala dvě mláďata. Zvláště vyvedení mláďat v oblasti vojenského prostoru Libavá je pro jejich ochránce velkou nadějí.

Je prokázáno, že nové páry hnízdní téměř výhradně tam, kde předtím jejich rodiče. Přirozený návrat tohoto druhu do České republiky tedy nebyl pravděpodobný. Záchranný program podpořila slovenská vláda, podílejí se na něm tamní odborníci. Ptáky vybrali z hnízd divoce žijících orlů skalních na Slovensku, odchovali v Záchranných stanicích v Bartošovicích na Moravě a v Zázrivé na Slovensku a ve stáří asi tří měsíců je vypustili do volné přírody.

V minulosti žily na Slovensku, v Čechách a na Moravě stovky orlů, vedle skalního a mořského také královský a křiklavý. „I když si lidé dávali orly na erby a státní znaky, mysleli si, že tito ptáci škodí. To vedlo v 19. století ke značnému snížení počtu orlů a místy k jejich úplnému vyhubení,“ uvedl Petr Orel. Na počátku 20. století je stát začal chránit. A přestože je lidé dál ilegálně loví nebo tráví pesticidy, začali se vracet. Souvisí to i se zlepšením životního prostředí. Podobně jako v Česku byli orli skalní vyhubeni v Irsku, kde od začátku tisíciletí úspěšně probíhá podobný záchranný program.

Podívejte se, jak projekt představuje jeho hlavní iniciátor Petr Orel (natočil Enrico Gombala):

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 1 hhodinou

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 13 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 20 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...