Plzeň – Skončila rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Plzni. Budova ale není zcela zrenovovaná, České dráhy nesehnaly dost peněz. Například fasády jsou nové pouze v úrovni nástupišť, zbytek má být renovován v další fázi. Přesto se značně změnilo prostředí, kterým procházejí cestující, zdobné vnitřní prostory jsou zcela zrekonstruované, chloubou nádraží je historizující dlažba.
Oprava plzeňské nádražní budovy je po roce hotova
Oprava budovy plzeňského nádraží trvala přibližně rok. Na severní, jižní a východní straně budovy dostal objekt částečně novou fasádu včetně historických oken a dveří. V hale jsou nové omítky, štukatérské prvky a malba. Nejrozsáhlejší byla výměna dlažby ve spodní hale. Renovovány jsou i sochy horníka a železničáře. Příjemnější prostředí by mělo podle regionálního ředitele Českých drah Vladimíra Kostelného přilákat do vlaků další cestující. „Ústí sem šest hlavních tratí. Pohybuje se tu 20 až 25 tisíc lidí denně,“ podotkl.
Rekonstrukce by měla pokračovat, staré jsou stále části fasád, na které není dobře vidět, i některé prostory, kam se nedostanou cestující. Dráhy však na další práce na plzeňském nádraží nemají peníze. „Jsme si vědomi, že Plzeň a jeho hlavní nádraží, jedno z nejhezčích v České republice, by potřebovalo celkovou opravu. Na tu však momentálně nelze vyčlenit dostatečný objem peněz. Neumím říct, kdy bude možné pokračovat,“ řekl místopředseda představenstva ČD Vladimír Bail. Drážní ředitel pro majetek Milan Čermák uvedl, že komplexní oprava by přišla na 200 milionů korun.
Vladimír Bail zdůraznil, že dráhy nehledají investora, který by staniční budovu opravil sám, ani se nechystají nádraží prodat. Pokud se však současnému vlastníkovi podaří sehnat dost peněz, bude se moci pustit do práce bez většího zdržení. Veškeré úpravy už ČD projednaly s památkáři.
V průběhu rekonstrukce budovy začaly také práce na nástupištích, kolejišti a v podchodech. Ty však neprovádějí dráhy, nýbrž Správa železniční dopravní cesty, která na nádraží vlastní vše kromě staniční budovy. Oprava probíhá v rámci výstavby III. tranzitního železničního koridoru, skončit by měla v přístím roce.
Budova plzeňského hlavního nádraží vznikla v roce 1907 podle návrhu Rudolfa Štecha. Ten se při stavbě zadlužil a o rok později kvůli dluhům zastřelil. Snadný osud nečekal ani samotné nádraží vzniklé na křižovatce tří původně soukromých tratí – České západní dráhy z Prahy přes Domažlice do Brodu nad Lesy (Furth im Wald), Dráhy císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice do Chebu a Plzeňsko-březenská dráha z Mostu přes Žatec do Klatov a Železné Rudy. Významné nádraží bylo takřka zničeno při bombardování během druhé světové války, poválečný režim ho však zrekonstruoval takřka do původní podoby. K tomu však přidal nový název, a tak se z hlavního nádraží stalo Gottwaldovo nádraží. Ani jméno patriarchy československého stalinismu však nepomohlo stanici k lepší údržbě, což se nezměnilo ani po pádu komunismu. V posledních letech byla stanice nechvalně proslulým rejdištěm bezdomovců.