Liberec – Místo státu dá Liberci 27 milionů korun na opravu historických lázní kraj. Stát se od kontroverzní rekonstrukce nakonec odvrátil, proto hrozilo, že stavba předčasně skončí. Liberecký kraj však má na opravě budovy zájem, chce, aby ji potom využívala galerie, kterou zřizuje.
Slíbená a potom odvolaná státní dotace nečinila v celkovém 360milionovém rozpočtu rekonstrukce libereckých městských lázní výraznou část, přesto byla klíčová. Hrozilo dokonce, že se nedokončí. Nakonec se rozsáhlý projekt rozhodl zachránit kraj, který 27 milionů korun zaplatí, jeho podíl na opravě se tak zdvojnásobí. „Budeme ještě jednat s Libercem – spíš o časovosti, kdy by k těm financím mělo dojít co do splátky,“ podotkla náměstkyně hejtmana Hana Maierová (SLK).
Největší část peněz potřebných na stavbu i nadále činí evropská dotace, stejně tak platí, že město rekonstrukci lázní sice bude financovat, ale vše dostane zpět. Budova mu totiž na jedné straně patří, na druhé straně ji po dokončení opravy převede na kraj. „Od samotného začátku to tak bylo nastaveno,“ zdůraznil náměstek primátorky Lukáš Martin (ČSSD). Liberecká radnice se proto na stát zlobí – tvrdí, že od přislíbené dotace couvl až ve chvíli, kdy už práce začaly.
To ale odmítlo ministerstvo dopravy i Regionální rada Severovýchod, která poskytla evropskou dotaci. „Město mělo od počátku informace o tom, že nedostane státní příspěvek. S tímto vědomím požádali zástupci města o dotaci na rekonstrukci lázní a následně podepsali i smlouvu,“ upozornila mluvčí rady Eva Jouklová.
Na konci rekonstrukce přijde velké stěhování, které opět zaplatí kraj a bude stát devět milionů korun. Oblastní galerie do bývalých lázní přestěhuje 21 tisíc obrazů, grafik a maleb. Na začátku naopak zůstávají kontroverze – liberecká opozice označila zakázku za předraženou, totéž uvedlo několik auditů. Ten rozhodující však došel k opačnému závěru. Policie ani antimonopolní úřad také žádné pochybení nezjistily.
Liberecké městské lázně patří k nejcennějším libereckým památkám. Postaveny byly v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Stavbaři se ve spolupráci a architekty a památkáři snažili zachovat co nejvíce původních prvků. Pod nevzhlednými kachličkami objevili původní sloupy i kamenné obklady, doplněno a zrestaurováno bylo původní kovové zábradlí, vitráže, ale také dveře a některá okna. V některých částech jsou původní secesní keramické dlažby. Ostatní podlahy kryje moderní šedá stěrka skrývající podlahové topení.
