Opava - Opava se na konci 2. světové války proměnila v trosky. Téměř 900 domů bylo zničeno, tisíce dalších poškozeno. Němci vyhlásili město vojenskou pevností a houževnatě se bránili. Většina obyvatelstva, které bylo převážně německé, byla evakuována. Němci v Opavě (německy Troppau) nakonec kapitulovali. Její osvobození - 22. dubna 1945 - umožnilo sovětským a československým jednotkám rozvinout útok na Ostravu: hlavní cíl Ostravsko-opavské operace. Podívejte se ve speciální galerii, jak vypadalo po válce nejzničenější město současné ČR v roce 1945 ve srovnání s dneškem.
Sovětskému útoku na Opavu, která byla centrem jedné ze sudetských žup, předcházela řada náletů a stala se cílem soustavné dělostřelecké palby. Následovaly pouliční boje téměř o každý dům. Zahynulo tam na tři tisíce rudoarmějců. „Němci město silně bránili. Mělo strategický význam a stýkalo se tam několik útočných operací. Dá se předpokládat, že na civilní obyvatelstvo Sověti nebrali žádné ohledy,“ uvedl historik a kurátor Národního památníku 2. světové války Ondřej Kolář.
Lidé se vraceli do totálních trosek. Osmdesát procent budov bylo nutné strhnout nebo zásadně opravit. Sovětské nálety zničily i všechny tamní továrny. „Ještě několik dnů po příchodu sovětských jednotek město na mnoha místech hořelo. Nefungovala základní dopravní infrastruktura, telekomunikace, nic,“ řekl Kolář.
Základní opravy a uklízení trosek trvaly několik let
Rodák z Opavy a člen Matice slezské Jaromír Breuer byl tehdy školák. Do města se vrátil v létě 1945. Ještě tehdy vypadalo město jako těsně po boji. „Přišel jsem z Přerova, který nebyl válkou zdaleka tak zasažen. Pamatuji na hromady trosek a neprůchodné ulice,“ vzpomínal Breuer. „Škoda. Bylo to krásné slezské město,“ uvedl sběratel historických fotografií a pohlednic z Opavy Rudolf Dybowicz. Základní opravy a odstranění trosek trvaly několik let. A zásadně se změnilo i obyvatelstvo. Po odsunu Němců tam zůstalo jen asi tři tisíce lidí.
Třetí fáze největší vojenské operace na českém území v době 2. světové války pokračovala ke svému vrcholu. Vůbec nejtěžší boje čekaly osvoboditele v obci Hrabyně, která leží necelých třicet kilometrů od Ostravy. „Má strategickou polohu na návrší, odkud měli němečtí obránci výborný výhled do krajiny. Boje o náhorní pásmo kolem Hrabyně a Velké Polomi trvaly od 21. do 27. dubna. Zničeno bylo skoro 90 procent zástavby,“ uvedl historik Kolář. Do osvobození Ostravy, která byla pro Hitlera klíčová, zbývaly ještě čtyři dramatické dny.
Mrtvé město - Opava 1945 výstava, která vychází především ze sbírky sběratele Rudolfa Dybowicze. PODÍVEJTE SE.
Během ostravsko-opavské operace zahynulo asi 13 tisíc sovětských a československých vojáků. Museli překonat poslední tuhý odpor nacistů, kteří mimo jiné využívali vojenské bunkry postavené na obranu před Hitlerem. Značné ztráty byly i mezi civilním obyvatelstvem. „Německá obrana se soustředila hlavně do sídel. Lidé se schovávali ve sklepích. Protože často nevěděli, jak fronta postupuje, jestli jsou v okolí ještě Němci, nebo už Sověti, vycházeli ven předčasně a byli zasaženi dělostřeleckou palbou,“ uvedl Kolář. Mnozí také pomáhali osvoboditelům se zbraní v ruce. Na Opavsku a Hlučínsku lidé dodnes nacházejí granáty i nevybuchlé pumy z 2. světové války.
