Olomouc bude mít elektronickou encyklopedii. Naváže na úspěšný projekt Z olomouckých archivů

Olomoucká radnice spolu s historiky, památkáři a počítačovými experty připravuje elektronickou encyklopedii. Ta má usnadnit badatelům i obyvatelům Olomouce práci s velkým množstvím informací o historii města. Elektronická encyklopedie by měla být na internetu zprovozněna v první polovině příštího roku.

Podle historika a náměstka primátora Karla Konečného (ANO) obsahuje historie Olomouce ohromné množství různorodé faktografie, přičemž není snadné se dopracovat ke všem datům a najít mezi nimi správné vazby a souvislosti. Encyklopedie by tak neměla být jenom katalogem osobností či výčtem událostí z dějin města.

Projekt podle Konečného nabídne provázané informace o místech, událostech, osobnostech, rodech a korporacích, které hrály v historii Olomouce roli. Chybět nebudou ani významné archeologické nálezy.

Důležité je spojit dostupné informace, které už nashromáždily jednotlivé instituce. Proto budeme úzce spolupracovat například se Státním okresním archivem Olomouc, s Národním památkovým ústavem, s Knihovnou města Olomouce, vědeckou knihovnou a s vlastivědným muzeem.
Karel Konečný
historik, náměstek olomouckého primátora

Archivní dokumenty i obrázky

Encyklopedie bude obsahovat katalogy významných osobností v Olomouci, ale také informace o důležitých budovách. Uživatel při prohlížení jednoho hesla dostane možnost pokračovat dále.

„Pokud si budeme prohlížet událost korunovace Matyáše Korvína českým králem v olomoucké katedrále, můžeme se současně dozvědět něco o katedrále samotné, o uherském králi Matyáši Korvínovi či o dalších osobnostech. Najdeme tam také příslušné archivní dokumenty či obrazové přílohy,“ dodal historik.

Radnice už s historiky, archiváři a softwarovými specialisty spolupracovala na projektu Z olomouckých archivů. Na webových stránkách jsou dostupné stovky archivních dokumentů, které ilustrují olomoucké dějiny.

Webová encyklopedie už funguje v Brně

Olomouc není první, která chce mít všechny informace v souvislostech na jednom místě. Podobný projekt má Brno, jmenuje se Encyklopedie dějin města Brna a obsahuje desítky tisíc historických záznamů. 

Brněnskou encyklopedii spravují dobrovolníci a nadšenci. „Velkou motivací jsou jim hlavně ohlasy našich čtenářů a také pocit, že ta práce má skutečně smysl. V encyklopedii vyhledávají jak laici, tak i badatelé,“ řekla už dříve administrátorka projektu Jitka Šibíčková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 20 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...