Už na podzim by se měla část pražského metra mezi Muzeem a Roztyly dočkat mobilního signálu i datového připojení, do roku 2022 by pak měly být takto pokryté tunely i stanice celého pražského metra. Podle odborníka na telekomunikace Jana Lodla tento technologický posun dosud blokoval především nezájem pražského dopravního podniku, který víc myslel na městskou kasu než na komfort cestujících.
Proč rozhodnutí o pokrytí metra mobilním signálem trvalo tak dlouho? Určitá dohoda byla na stole už v roce 2015, ale od té doby se v podstatě nic nezměnilo.
O pokrytí pražského metra se jedná už více než deset let a důvod, proč k němu dosud nedošlo, je ten, že o to Praha nikdy nestála. Vždycky zde byla spousta problémů a dohoda většinou ztroskotala na požadavcích dopravního podniku. Zdá se, že vždycky víc myslel na městskou kasu než na pohodlí cestujících.
Podle dohody by měli operátoři za prvních deset let provozu zaplatit 120 milionů, východisko ale bylo opačné. Operátoři pokrytí nabízeli za dvacet milionů. Kdo by měl komu za signál platit? Proč by mělo platit město operátorům za to, že pokryjí metro?
Většina problémů v jednáních spočívala v tom, kolik budou operátoři městu platit. Operátoři zaplatili poměrně vysoké poplatky za vysílací frekvence, tak jako nad zemí je chtěli používat i pod zemí a představitelé města nebo dopravního podniku se částku neustále snažili navyšovat, aby získali peníze navíc.
Je pro operátory důležité pokrýt tunely metra?Je to opravdu tak zásadní trh, že je potřeba, aby lidé mohli být mobilní i v metru při jízdě, která trvá patnáct, dvacet minut?
Pro operátory to nijak zásadní není. Své výdělky budou mít bez ohledu na to, jestli metro pokryté bude, nebo ne. Zásadní je to ale pro uživatele, kteří jsou dnes zvyklí být on-line neustále. A i ve stanicích jsme připojeni technologií, která je deset let stará a pro dnešní uživatele mobilních telefonů představuje velký diskomfort.
„Pokrytí poslouží lépe surfování než telefonování“
Pojďme se podívat na technické řešení. Jakým způsobem bude pokrytí metra mobilním signálem provedeno?
Zvolená technologie se používá už v několika desítkách měst, operátoři ji dobře znají a umí ji. V tunelech platí trochu jiná fyzika než v otevřeném prostoru a na jejich pokrytí se používá takzvaný vyzařovací drát; místo jedné antény, která svítí do prostoru, je podél tunelu metra tažen drát, který vydává mobilní signál. Tuto technologii můžeme vidět v Bruselu či v Paříži a i když operátoři ceny technologií nikdy nezveřejňují, tak říkají, že její zavedení není výrazně náročnější než pokrýt jiný prostor.
Paradoxní je, že právě to byla jedna z věcí, na kterých v minulosti jednání troskotala, protože dopravní podnik tvrdil, že do tunelů metra s mnoha svazky drátů se jeden další drát nevejde.
Znamená to, že v metru budeme moct nejenom telefonovat, ale i surfovat na internetu? Slouží pokrytí nejen k telefonování, ale i k přenosu dat?
Rozhodně. Mluvíme o technologii LTE. Operátoři dnes ostatně sítě primárně staví jako datové a i hlasový přenos se postupně přesouvá na internetové připojení.
Na budování sítě se bude moct pracovat jen dvě a půl hodiny v noci, kdy nejezdí metro. Je to dostatečný časový prostor pro to, aby se už v říjnu jezdilo v pokrytých tunelech mezi Muzeem a Roztyly?
Doufejme, že ano. Jak poznamenal můj kolega, Elon Musk pravděpodobně dokáže z vesmíru satelity pokrýt internetem celý svět dříve, než Praha pokryje metro. Operátoři ale odhadují, že termín 2022 by měl platit.
Jaká bude kvalita signálu při jízdě tunely? Může kolísat?
Může. Myslím si, že pokrytí bude výhodnější právě na datové připojení, protože tam určitý prostor pro výpadek máme – na rozdíl od hovoru, kde ho pocítíme. I vzhledem k hluku, který metro vydává, bych očekával, že lidé budou signál využívat hlavně jako datové připojení; budou si moct číst novinové zprávy, zůstávat on-line na messengerech a sociálních sítích.
Trend, kde Praha není poslední
Pokud bude ve všech stanicích i tunelech metra rychlé připojení na internet, má potom smysl budovat ve stanicích i wi-fi připojení, jak se o tom mluví?
To je otázka. Když chcete pokrýt metro mobilním signálem, musíte se domluvit se třemi operátory, kdežto když budete vymýšlet projekty pokrýváním wi-fi, které fungují ve stanicích, ale v tunelu jsou k ničemu, tak se vždy dá najít více firem a třeba i spřátelených firem, se kterými se dá lépe dohodnout.
Wi-fi se dá používat v případech, kdy je mobilní síť přetížená. Takové projekty zkoušeli v brazilském metru. Když je mnoho lidí na malém prostoru, wi-fi síť může část přenosu přenést, ale pro město velikosti Prahy by bylo jednodušší postavit mobilní sítě, které mají všichni a nemusí se k nim přihlašovat.
Bude mít pokrytí nějaké další výhody? Mluví se o tom, že dopravní podnik tak bude monitorovat, kolik cestujících na které trase a ve kterých časech jezdí.
To byl jeden ze zádrhelů. Dopravní podnik požadoval kompletní on-line přístup k datům všech cestujících, aby věděl, kde který telefon v konkrétní chvíli je, na což operátoři nemohli i z důvodu ochrany osobních údajů přistoupit. Pokud vím, v poslední dohodě je, že město bude mít přístup dvakrát ročně jenom proto, aby mohlo vyhodnotit zatížení tras.
Dopravní podnik si ale už dnes dělá různé průzkumy a statistiky o tom, kolik lidí, kde a kdy jezdí. Jsou data z mobilů pro takový výzkum relevantní?
Jsou řádově přesnější, protože můžete zachytit prakticky každého uživatele. Najít v metru cestujícího, který by u sebe mobilní telefon neměl, by v dnešní době bylo poměrně obtížné.
Jsme jedni z posledních velkých evropských měst, které nemá metro pokryté internetem?
Poslední nejsme, na druhou stranu, pražské metro je malinké. Že není zcela pokryté londýnské metro, které je několikrát větší, je pochopitelné. Technologie v londýnském metru jsou navíc o něco starší. Jinak ale větší evropská města pokrytá jsou – je to trend. Dopravní autority po světě chápou, že lidé mobilní signál v metru potřebují.
