Obyvatelé Modravy protestují proti blokádě Šumavy

Modrava - Boj o šumavské lesy se z Ptačího potoka rozšířil i do obce Modrava. Podle starosty většina místních s blokádou těžby, která probíhá pět kilometrů za obcí, nesouhlasí a začali to dávat jasně najevo. Ekologové, kteří proti kácení protestují, prý dokonce zaznamenali i útoky na svá auta. Podporu naopak nacházejí mezi návštěvníky šumavského národního parku.

Transparent vyzývající aktivisty z Hnutí Duha, aby odešli, že lidé chtějí Šumavu zelenou, na svém domě vyvěsil zdejší obyvatel David Rendl. „Tento transparent budu mít vyvěšený do té doby, dokud bude Duha na Šumavě,“ prohlásil. Souhlasí s ním i další lidé z Modravy, podle kterých je blokáda hloupost. Pouze to vede ke množení kůrovce v šumavských lesích, tvrdí.

Aktivisté, kteří svojí přítomností v oblasti Ptačího potoka blokují těžbu 3000 kůrovcem napadených stromů, se prý zpočátku setkali ještě s radikálnějším odporem, místní jim v hospodě nadávali a prý se je někdo pokusil fyzicky poškodit. „Dokonce se stalo, že nám dali hřebíky pod auto,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Blokáda ekologických aktivistů a s ní spojený i mediální zájem netěší ani starostu Modravy Antonína Schuberta. Podle něj je to negativní reklama, která v hlavní turistické sezóně poškozuje především místní podnikatele. „Kdyby tady nebylo hnutí Duha, tak je Šumava stále zelená a prosperující,“ myslí si David Rendl.

Nahrávám video
Reportáž Jana Dvořáka
Zdroj: ČT24

 Ekologové však ze Šumavy jen tak odejít nehodlají. Blokádu prý zastaví, až bude těžba v oblasti Ptačího potoka oficiálně zrušena. Navíc na rozdíl od obyvatel Modravy jim prý podporu vyjadřují turisté národního parku. Aktivistům, kteří spali v kempu a neměli si kde usušit věci, například nabídla na týden k dispozici střechu nad hlavou jedna chalupářka. „Prostě nám předala klíče a odjela,“ popsal Bláha. „Většina turistů, kteří se u nás zastaví, vyjadřuje s občanským protestem souhlas a mnozí nám také chodí děkovat,“ dodal.

Na Ptačím potoce se nekácelo ani dnes

Avšak ani dnes se k Ptačímu potoku dřevaři s motorovými pilami nevydali. Stejně jako včera na místo hlídané ekology dorazili jen dělníci, kteří zavěšení na lanech sloupávají kůru ze stojících stromů. Proti tomuto postupu aktivisté nic nenamítají a dělníkům v odkorňování nijak nebrání.

Lezec odkorňuje strom
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Správa Národního parku Šumava přesto opakuje, že na Ztracený se ještě tento týden vydají i dřevaři s pilami. Ekologové jim chtějí svou přítomností v práci bránit. Lesní dělník se podle nich nesmí pustit do kácení, když má na místě nepovolané cizí lidi. Aktivisté hrozí, že v případě, že dřevorubci do hlídané lokality přijdou, přivolají policii. Kácení je zde podle nich nelegální. Přivoláním policie, pokud bude někdo ohrožovat bezpečnost na místě těžby, pohrozil i park.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 6 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...