Obce v Brdech mají strach z developerů, z újezdu chtějí CHKO

Brdy – Zrušením Vojenského újezdu v Brdech se obcím z plzeňského regionu vrátí historická území, o která jeho založením přišly. Starostové ale mají strach, aby se území nestalo terčem developerů. Někteří už proto mají připravené změny územních plánů. Se zrušením vojenského újezdu se ovšem nehodlají smířit starostové některých středočeských obcí. Doufají, že nový zákon ještě zastaví Senát. Vojenský újezd by měl být definitivně zrušen v lednu 2016, jeho území se rozdělí mezi 27 okolních obcí – deset v Plzeňském a 17 ve Středočeském kraji.

Se změnou územního plánu už počítá například starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Katastrální území obce se totiž po zrušení újezdu zvětší pětinásobně. „Jsme připraveni změnit okamžitě územní plán tak, aby naše území, které budeme spravovat, bylo označeno jako nezastavitelné území, tedy zelená plocha,“ řekl České televizi.

Veřejnosti se zpřístupní i utajený sklad jaderných zbraní Javor 51

Podle starostů jde o klíčový krok proti vpádu developerů. Příroda zůstane nedotčená a stavět se nebude. Stejný záměr má i Plzeňský kraj. „Kraj nebude podporovat žádné developerské projekty. Chceme, aby tato příroda byla ponechána přírodě, aby to byla chráněná krajinná oblast,“ potvrdil hejtman Václav Šlajs (ČSSD).

Zrušením újezdu a změnou hranic krajů také definitivně skončí věčné spory o zdroje pitné vody. Ty zůstanou v plzeňské části Brd a obce budou moci konečně plánovat protipovodňová opatření na řece Klabavě. Veřejnosti se zpřístupní i utajená místa – například vojenský sklad jaderných zbraní Javor 51. Už teď funguje jako muzeum. Zatím sem ale smí jen malé, předem objednané skupiny návštěvníků. Po zrušení újezdu by se bunkry mohly stát národní kulturní památkou.

Dvacítka středočeských starostů újezd rušit nechce

Starostové středočeských obcí poblíž Brd ale se zvýšeným zájmem turistů nepočítají a doufají, že rozhodnutí poslanců o zrušení vojenského újezdu ještě změní Senát. „Celý projekt není o tom, že armáda prostor nepotřebuje, ale vyloženě z toho kouká jako sláma z bot, že to je podnikatelský projekt,“ konstatoval starosta Jinců Josef Hála (KSČM).

7 minut
Starostové brdských obcí chystají změny v územním plánu
Zdroj: ČT24

Podobně se v otevřeném dopise před časem vyjádřilo celkem dvacet místních starostů. Třináct dalších starostů má ale opačný názor. Rušení újezdu každopádně nepodporuje ani Středočeský kraj. „Myslí si, že dostávají území a majetek, ale já si myslím, že v budoucnosti trošku vystřízliví,“ domnívá se hejtman Miloš Petera (ČSSD). Mezi zastánci zrušení újezdu je naopak starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO). Města, které dříve bývalo jasně proti: „Tím, že se otevírají jediné středočeské hory, předpokládám, že to bude znamenat velké příležitosti pro turismus i pro jiné záležitosti.“

Senátoři sice mohou zákon poslancům vrátit k přepracování, ti ale mají dost hlasů na to, aby je přehlasovali a zrušení újezdu přesto prosadili. Chráněná krajinná oblast by tak v Brdech vznikla od roku 2016. Veřejnosti se ale vojenský újezd otevře až v roce 2017, do té doby bude armáda čistit území od dělostřelecké munice.

Jak šel čas s vojenským újezdem

Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek. 

V roce 1950 vznikl na území střelnice Vojenský újezd Brdy; komunisté opět újezd rozšířili. Na počátku 50. let se museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň také vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.

Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany. V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí – Rožmitál, takřka dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě – přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z 90. let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly. 

Nyní má újezd rozlohu 260,09 kilometrů čtverečních a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Teplický soud zamítl žádost exposlance Feriho o podmíněné propuštění

Okresní soud v Teplicích zamítl žádost bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění z vězení. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Žádost podal po odpykání poloviny trestu. Vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek. Podle žalobce i soudu zatím Feri neprokázal polepšení. Rozhodnutí okresního soudu není pravomocné, Feri totiž proti němu podal stížnost, o které rozhodne krajský soud v Ústí nad Labem. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 obžalovala tento týden Feriho z dalšího znásilnění.
před 2 hhodinami

Senior, který napadl Babiše holí, dostal podmínku

Pětašedesátiletý muž, který loni 1. září napadl na předvolebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal podmíněný trest. Navíc musí pojišťovně uhradit náklady spojené s ošetřením napadeného politika, které činí okolo tří tisíc korun. Rozhodl o tom nepravomocně soudce Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
před 2 hhodinami

Vrátí se inverze, v neděli má silně foukat

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 5 hhodinami

Kaple v Bečově se zbavuje lešení, o Velikonocích přivítá návštěvníky

Víc než šest století stará kaple v Bečově nad Teplou bude znovu přístupná veřejnosti. Právě v ní objevili v roce 1985 kriminalisté pod podlahou zakopaný jeden z největších pokladů Česka – relikviář svatého Maura. Uplynulé dva roky zde pracovali restaurátoři. V klenbě odhalili malbu svatého Matouše. Řešili také, jak se vypořádat s vlhkostí, která vnikala do zdí, či s narušenou statikou stropu. Zatímco lešení zmizí už zítra, malby si návštěvníci prohlédnou až o Velikonocích. Do té doby zůstane kaple nepřístupná.
před 6 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 17 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 22 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 23 hhodinami
Načítání...