Obce v Brdech mají strach z developerů, z újezdu chtějí CHKO

Brdy – Zrušením Vojenského újezdu v Brdech se obcím z plzeňského regionu vrátí historická území, o která jeho založením přišly. Starostové ale mají strach, aby se území nestalo terčem developerů. Někteří už proto mají připravené změny územních plánů. Se zrušením vojenského újezdu se ovšem nehodlají smířit starostové některých středočeských obcí. Doufají, že nový zákon ještě zastaví Senát. Vojenský újezd by měl být definitivně zrušen v lednu 2016, jeho území se rozdělí mezi 27 okolních obcí – deset v Plzeňském a 17 ve Středočeském kraji.

Se změnou územního plánu už počítá například starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Katastrální území obce se totiž po zrušení újezdu zvětší pětinásobně. „Jsme připraveni změnit okamžitě územní plán tak, aby naše území, které budeme spravovat, bylo označeno jako nezastavitelné území, tedy zelená plocha,“ řekl České televizi.

Veřejnosti se zpřístupní i utajený sklad jaderných zbraní Javor 51

Podle starostů jde o klíčový krok proti vpádu developerů. Příroda zůstane nedotčená a stavět se nebude. Stejný záměr má i Plzeňský kraj. „Kraj nebude podporovat žádné developerské projekty. Chceme, aby tato příroda byla ponechána přírodě, aby to byla chráněná krajinná oblast,“ potvrdil hejtman Václav Šlajs (ČSSD).

Zrušením újezdu a změnou hranic krajů také definitivně skončí věčné spory o zdroje pitné vody. Ty zůstanou v plzeňské části Brd a obce budou moci konečně plánovat protipovodňová opatření na řece Klabavě. Veřejnosti se zpřístupní i utajená místa – například vojenský sklad jaderných zbraní Javor 51. Už teď funguje jako muzeum. Zatím sem ale smí jen malé, předem objednané skupiny návštěvníků. Po zrušení újezdu by se bunkry mohly stát národní kulturní památkou.

Dvacítka středočeských starostů újezd rušit nechce

Starostové středočeských obcí poblíž Brd ale se zvýšeným zájmem turistů nepočítají a doufají, že rozhodnutí poslanců o zrušení vojenského újezdu ještě změní Senát. „Celý projekt není o tom, že armáda prostor nepotřebuje, ale vyloženě z toho kouká jako sláma z bot, že to je podnikatelský projekt,“ konstatoval starosta Jinců Josef Hála (KSČM).

7 minut
Starostové brdských obcí chystají změny v územním plánu
Zdroj: ČT24

Podobně se v otevřeném dopise před časem vyjádřilo celkem dvacet místních starostů. Třináct dalších starostů má ale opačný názor. Rušení újezdu každopádně nepodporuje ani Středočeský kraj. „Myslí si, že dostávají území a majetek, ale já si myslím, že v budoucnosti trošku vystřízliví,“ domnívá se hejtman Miloš Petera (ČSSD). Mezi zastánci zrušení újezdu je naopak starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO). Města, které dříve bývalo jasně proti: „Tím, že se otevírají jediné středočeské hory, předpokládám, že to bude znamenat velké příležitosti pro turismus i pro jiné záležitosti.“

Senátoři sice mohou zákon poslancům vrátit k přepracování, ti ale mají dost hlasů na to, aby je přehlasovali a zrušení újezdu přesto prosadili. Chráněná krajinná oblast by tak v Brdech vznikla od roku 2016. Veřejnosti se ale vojenský újezd otevře až v roce 2017, do té doby bude armáda čistit území od dělostřelecké munice.

Jak šel čas s vojenským újezdem

Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek. 

V roce 1950 vznikl na území střelnice Vojenský újezd Brdy; komunisté opět újezd rozšířili. Na počátku 50. let se museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň také vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.

Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany. V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí – Rožmitál, takřka dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě – přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z 90. let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly. 

Nyní má újezd rozlohu 260,09 kilometrů čtverečních a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 5 hhodinami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
09:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 8 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 11 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 14 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 15 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
včera v 20:48
Načítání...