Písek - Odpadové hospodářství je pro obce ztrátové. Města na něj doplácejí v milionech, menší vesnice ve stovkách tisíc. Přesto se některé samosprávy rozhodly řešit svoz, ukládání i třídění odpadů samy. Ve výsledku totiž přinese finanční úspory, které pocítí hlavně jejich obyvatelé.
Písek začal s odpadovým hospodářstvím před deseti lety tím, že si k tomu účelu zřídil skládku. Svoz odpadu nyní zajišťují městské služby, využít mohou vlastní kompostárnu. „Máme všechno,“ pochvaluje si místostarostka Hana Rambousová.
Ovšem čím je obec menší, tím je samostatné nakládání s odpady složitější. V Opařanech na Táborsku to sice zkusili, po několika letech se ale museli vzdát. „Přineslo to hodně peněz, ale když si vezmete ten čas. Už jsme to administrativně nezvládali, už to bylo neúnosné,“ přiznal technik místního obecního úřadu Vladimír Adam.
Ani podle Rambousové není nakládání s odpady pro obce kdovíjak skvělý byznys, občanům ale přináší výhody. „Je menší množství uloženého odpadu na skládku, tedy zpoplatněného odpadu,“ vysvětlil starosta Bernatic Pavel Souhrada.
I v jeho obci lidé třídí odpad ve velkém. Jelikož radnice nakládá s odpady sama, peníze za plasty, sklo nebo papír se vrací do obecní pokladny. „Tím, že budeme s odpady lépe hospodařit, nebudeme občanům navyšovat paušální poplatek. Naopak bychom ho mohli snížit,“ doplnil Souhrada.
