O domácí hospice je zájem. Příští rok proto získají více peněz a poboček

Pilotní projekt mobilní či domácí hospicové péče se osvědčil. Pojišťovny ho proto od příštího roku podpoří třikrát tolik než dosud a místo osmi již fungujících mobilních hospiců by jich mělo být nově zhruba dvacet. Díky tomu mohou služby využít až dva tisíce lidí po celé zemi. Mobilní hospicová péče ale přesto zůstane ve zkušebním režimu a pojišťovny ji zatím jako standard platit nebudou.

Zůstat doma až do konce si přejí podle průzkumu agentury STEM/MARK čtyři z pěti lidí. Jenže takzvaných mobilních hospiců, které by rodinám pomáhaly péči o nevyléčitelně nemocné zvládnout, je v Česku pořád jen minimum. 

O svou maminku se díky nim může doma starat paní Eva Boháčová. „Mám podporu ve zvládnutí této situace a snažím se, aby byla s maminkou co nejvíce. Přála si být doma. Tak jsme se jí to rozhodli splnit se vším všudy a sami bychom to asi nezvládli,“ popsala situaci Boháčová. 

Podle svých slov mají s rodinou štěstí, že spadají pod Rajhrad u Brna, jehož hospic jako jeden z mála takovou službu poskytuje. Za pacienty vyjíždí denně pět sester a jsou jim a jejich blízkým nepřetržitě k dispozici už téměř dva roky. „Podařilo se nám zajistit spoustu pacientů, tak aby mohli důstojně odejít,“ popsala smysl služby ředitelka rajhradského hospice Jiřina Večeřová.

Upozornila, že výhodou takzvaného domácího hospice je, že klient netrpí psychickou újmou, protože je obklopený nejen svými blízkými, ale také známými věcmi. „Kamenný hospic slouží těm, o které nemůže být pečováno doma – buď nemá kdo, nebo je jejich domov nevyhovující, ale také pro ty, kteří byli v mobilním hospici, ale rodina je už vyčerpaná,“ dodala Večeřová. 

  • odbornou sesterskou péči 24 hodin, 7 dní v týdnu
  • dostupnost lékařské péče nepřetržitě celý den
  • podporu a pomoc sociálního pracovníka, psychologa a duchovního pro nemocného a jeho blízké
  • zapůjčení zdravotních a kompenzačních pomůcek k usnadnění péče o nemocného
  • zaškolení pečujících členů rodiny v ošetřování nemocného

Péče poskytovaná v rámci mobilního hospice je určená nevyléčitelně nemocným v závěru života, o které jejich blízcí mohou celodenně pečovat doma. Dále pak pacientům, u nichž byla už ukončena aktivní léčba a lékaři jim doporučili paliativní péči. 

Mobilní hospice jsou zatím na zkoušku

Protože se pilotní projekt několika zařízení v Česku osvědčil, v příštím roce se rozšíří na trojnásobek. Všeobecná zdravotní pojišťovna na něj přispěje místo dosavadních jedenácti 35 milionů. Domácí hospice ale budou i nadále ve zkušebním režimu.

Do projektu jsou zařazení pacienti, u nichž lékaři předpokládají dobu dožití do 30 dnů. U dětských pacientů se hranice navýší na 90 dnů. Hlavním cílem projektu je ověřit, že kvalitní hospicovou péči je možné poskytovat i v domácím prostředí, a zajistit tak pacientům, kteří si to přejí, možnost zemřít doma.

Péče není zatím hrazená pojišťovnami

Nyní není možné všechny poskytované služby zaplatit jen ze zdravotního pojištění, zatím totiž není taková péče v seznamu hrazených výkonů. Na základě vyhodnocení projektu by ale na něj mohla přibýt do roku 2018. Rodina pacienta proto musí v případě využívání mobilního hospice platit denní poplatek, který se pohybuje zhruba od několika desítek korun do 500 korun. Případně doplácet na předepsané léky, které nejsou hrazené pojišťovnami.  

Vyhodnocení první fáze ukázalo, že mobilní hospice poskytují pacientům v posledních dnech života stejně kvalitní péči jako klasické hospice. Náklady na zdravotní péči jsou srovnatelné nebo nižší.  

Podle náměstka ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny Petra Hoňka bylo od března do 21. října letošního roku v programu 583 klientů, z nichž 95 procent zemřelo v domácím prostředí. Ostatní byli převezeni do nemocnic či hospiců. 

Pro nevyléčitelné pacienty jsou mobilní a kamenné hospice alternativou ke zdravotnickým zařízením. Nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných mají navíc často naplněné kapacity a nemají ani dostatek personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 13 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 14 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
včera v 09:18

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...