Ostrava – Na první české letiště je možné cestovat vlakem. Moravskoslezský kraj zahájil provoz na své trati k terminálu mošnovského Letiště Leoše Janáčka. Během stavby se musel kraj vyrovnat s kritikou své investice – ostravské letiště není příliš frekventované. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) však trať označuje především za spojení k mošnovské průmyslové zóně a součást připravovaného spojení k multimodálnímu terminálu, který má u letiště vyrůst. Dopravu cestujících z letiště považuje pouze za přidanou hodnotu.
Provoz nové trati začal ráno podle pravidelného jízdního řádu, první vlak tak do stanice se jménem Mošnov Ostrava Airport přijel ve 4:29. Moravskoslezský kraj tak dokázal to, o čem se v Praze po desetiletí pouze hovoří – jako první má letiště plně obsloužené vlakem.
Již v době, kdy kraj stavbu připravoval, se však ozývala kritika. Srovnání jízdního řádu vlaků a letového řádu jí nyní dává za pravdu: vlak každé dvě hodiny, ale pouze hrstka odletů – tak bude až do léta vypadat dopravní nabídka Letiště Leoše Janáčka. Po slavnostním zahájení provozu vlaků zažije dnes Mošnov již pouze jeden odlet a dva přílety. Pouze od června do září, kdy letiště ožívá charterovými lety a sezonními linkami, bude poměr vlaků a letadel v Mošnově vyrovnanější. Stavba stála 581 milionů korun, moravskoslezský hejtman Miroslav Novák přitom odmítá, že by šlo o vyhozené peníze. Doprava leteckých cestujících je totiž podle něj až na druhém místě. „Hlavními cestujícími budou pracovníci mošnovské průmyslové zóny. (…) Doprava cestujících na letiště a z letiště je přidanou hodnoutou, třešničkou na dortu,“ řekl hejtman. V zóně podle něj dnes pracují čtyři tisíce lidí, po dokončení rozestavěných závodů jich má být pět tisíc a podaří-li se zaplnit zónu celou, bude zde pracovat deset tisíc lidí.
Proti zóně se ostře vymezil například redaktor Mladé fronty Dnes Jan Sůra, který ji označil za příklad plýtvání evropskými penězi. Není podle něj důvod dávat půl miliardy korun na stavbu železnice na málo vytížené letiště. „Mošnovská průmyslová zóna je jistě argument, ale k tomu, aby se lidé sváželi a odváželi na tři směny, není potřeba deset vlaků denně,“ podotkl. Pozastavil se i nad tím, že když už železnice vznikla, vlaky na lety řádně nenavazují. Hejtmanův náměstek pro dopravu Daniel Havlík (ČSSD) upozornil, že se kraj snažil zajistit vhodnou návaznost, ale neuspěl. „Je to ale trošičku problematičtější, protože třeba Ryanair několikrát během sezony mění letové řády. Snažili jsme se přizpůsobit zejména těm linkám, které jsou pravidelné, na spojení do Prahy, Londýna je to jednoznačně navázáno,“ řekl Havlík.
Letiště Leoše Janáčka Ostrava je v Česku třetí nejvytíženější. Loni jím prošlo 297 691 cestujících, což bylo o 15 procent více než v roce 2013. Létají odtud pravidelné linky do Londýna, Paříže, Prahy a s mezipřistáním také do Düsseldorfu. Rušnější letiště má v Česku Praha s 11 miliony cestujících v roce 2014 a také Brno zhruba s 487 tisíci pasažérů. Polská letiště snadno dostupná z Ostravy mají oproti Mošnovu řádově vyšší počet spojů i cestujících – Katovice 2,7 milionu, Krakov 3,8 milionu.
Vlaky mají kapacitu 6430 cestujících, zóna 4000 zaměstnanců
Výhledově má nová trať sloužit především nákladní dopravě. Kraj spolu s městem Ostravou a soukromým investorem chce u letiště postavit multimodální nákladní terminál. „Na jednom místě by mohly být spojeny letecké cargo se železničním cargem s návazností na dálniční síť, která protíná Moravskoslezský kraj. Předpokladem je, že by se z našich silnic vymístilo deset procent kamionů,“ nastínil Miroslav Novák. Bezprostředně ale terminál nevznikne. U letištního nádraží ale již jsou připravené výhybky, na které by měla navázat příslušná vlečka.
V současnosti ale hraje hlavní roli na mošnovské železnici osobní doprava, a to velkokapacitní – pro České dráhy jde o prodloužení dosavadní linky Mosty u Jablunkova – Studénka, na které jezdí dvoupodlažní elektrické jednotky City Elefant s kapacitou pro 643 cestujících. Při provozu deseti párů spojů (kromě neděle, kdy pojede devět párů) tak nabídka výrazně převyšuje kapacitu průmyslové zóny, i kdyby jezdili všichni její zaměstnanci vlakem do Ostravy. ČD proto chtějí pořídit méně kapacitní jednotky. „Od nového jízdního řádu od prosince 2015 budou nasazeny dvě soupravy Regio Panter, na které máme smlouvu, měly by být do té doby dodány,“ uvedl generální ředitel drah Pavel Krtek.
První nová trať po desetiletích
Nová železnice vznikla jako odbočka z trati Studénka–Veřovice. Je dlouhá 2,9 kilometru, jednokolejná a elektrizovaná. Jízdní doba osobních vlaků z Ostravy hl. n. činí 23 minut. Trať k mošnovskému letišti je s ohledem na rozvoj české železnice v posledních desetiletích unikátní nejenom tím, že jako první obsluhuje letiště. Všechny nově položené koleje za více než půl století byly pouze přeložky stávajících tratí – některé sice velmi dlouhé, ale stále šlo o pouhou rychlejší, kapacitnější či směrově lépe vyhovující náhradu již existujícího úseku železnice. Zcela nová trať vznikla naposled v 50. letech mezi Žďárem nad Sázavou a Tišnovem, kdy po související modernizaci a částečném přeložení navazujících úseků vzniklo nové kapacitní spojení Prahy a Brna.
Současně jde o první trať od vzniku Československa, jejíž stavbu nefinancoval stát. Stavbu od Sedlnice na letiště zajistil Moravskoslezský kraj. Státní Správa železniční dopravní cesty se ale na napojení letiště také podílela prostřednictvím rekonstrukce a elektrizace navazujícího téměř šestikilometrového úseku do Studénky.
A co další letiště?
Letiště Leoše Janáčka je po dvou letech stavby první v Česku, které má plnohodnotnou železniční obsluhu (na další letiště vedou vlečky, které neslouží k dopravě cestujících a vesměs ani nákladu). Není to ale pouze čestný úspěch Moravskoslezského kraje, ale současně zdůraznění fiaska, které po léta zažívá Praha. Její Letiště Václava Havla sice je co do objemu cestujících nejrušnější letiště visegrádských zemí, cestující však mají na výběr pouze mezi taxíky a přeplněnými autobusy. Shodou okolností se mošnovská trať otevírá pouze týden po zprovoznění úseku pražského metra k nemocnici Motol. Metro A dříve připadalo v úvahu jako alternativa k železnici na letiště, figuruje i v územním plánu, současní představitelé města ale s další stavbou tímto směrem nepočítají. Na rozdíl od Moravskoslezského kraje však nechávají stavbu dráhy – rovněž má jít o odbočku ze stávající tratě – výhradně na státu. SŽDC zatím vytváří studii proveditelnosti, samotná stavba je tak záležitostí vzdálené budoucnosti. Při otevření dráhy do Mošnova však náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký zdůraznil, že úřad s tratí do Ruzyně počítá: „Ruzyňské letiště musí být napojeno minimálně na centrum do 30 minut.“
S tím, že v roce 2015 bude pražské letiště bez železnice, přitom nikdo nepočítal. Naopak když projektant nového úseku metra čelil kritice, že u výstupu z vestibulu k letištnímu autobusu chybí eskalátor, poukázal, že používání autobusů je pouze nouzové řešení. Připravený byl totiž přestup do rekonstruované železniční stanice Veleslavín, kde měl letištní vlak zastavovat.
Vítězství nad Prahou však je pro Mošnov, resp. Ostravu záležitost sice prestižní, ale z hlediska letecké dopravy takřka bezvýznamná. Podstatné by pro Letiště Leoše Janáčka spíše mohlo být, že rychlé železniční napojení chybí i jeho potenciálním konkurentům v okruhu 150 km – letištím v Katovicích, Krakově, případně i Brně. Zejména polská letiště totiž zatím Mošnov v boji o nízkonákladové linky válcují, při cestě z centra měst je však nutné strávit bezmála hodinu v autobusu.
