Nový školský zákon přijímají mnozí ředitelé s rozpaky. Obávají se zhoršení kvality výuky

Nahrávám video

Mnozí ředitelé zvláště středních škol v Moravskoslezském kraji podle zjištění České televize přijímají se skepsí nový školský zákon. Systém má podle navrhovatelů z ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT) vést ke spravedlivějšímu financování škol, a to tak, aby si z obav o zajištění peněz nemusely přetahovat žáky.

Stát tak začne od ledna příštího roku platit školy podle maximálního týdenního počtu hodin na třídu, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní.

„Jenže zatímco původně byly jejich počty velkorysé, teď se je stát rozhodl snížit o čtvrtinu,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová s tím, že se ředitelé obávají, že nebudou mít dost peněz například na prémie učitelů.

Kvůli snížení maximálního týdenního limitu hodin na třídu by se mohlo zrušit například dělení tříd při výuce cizích jazyků. Snížení počtu studentů při hodině přitom učitelé oceňují. „Myslím, že i ze strany studentů je to vítáno, protože čím míň je žáků alias studentů, tím víc se dostane na každého v hodině,“ míní Macela Pařenicová, vyučující na Gymnáziu Hladnov.

Budeme na řadu let vázáni těmito čísly, nebudeme moci s hodinami dále pracovat, školství ustrne.
Ladislav Vasevič
ředitel Matičního gymnázia, Ostrava

„Reforma měla přinést prostor i pro toto dělení (rozdělení třídy na dvě části při výuce, pozn. red.), pro cvičení. A to se bojíme, že nebudou moct ředitelé stejně zavést,“ sdělil ředitel Gymnázia Hladnov Daniel Kašička.

Právě maximální týdenní rozsah vyučovacích hodin na třídu je teď v centru pozornosti ministerstva. Chce od něj odvíjet množství peněz pro školy. Na původní rozsah se chce podle náměstka ministra vrátit dva roky po zavedení nového zákona.

„Je to pouze návrh, který se projednává v rámci vypořádání připomínkového řízení. Pokud bude negativní postoj k návrhu, tak MŠMT ČR svůj záměr přehodnotí,“ uvedl Václav Pícl, náměstek pro řízení sekce vzdělávání MŠMT.

Reforma financování se má podle předlohy týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Vláda nechce změnit pouze financování soukromých a církevních škol, zůstane stejné.

Do škol má jít dalších 50 miliard korun

Rozpočet školství se v příštích čtyřech letech musí postupně navýšit o zhruba 50 miliard korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že jen na platy učitelů v příštím roce by mělo jít deset až 12 miliard korun navíc. V roce 2021 by podle ministerstva měli učitelé dostávat průměrně 46 000 korun a nepedagogové 22 700 korun měsíčně.

Ministerstvo školství má letos v rozpočtu 175,74 miliardy korun, což je o 19,21 miliardy korun více než loni. Při schvalování rozpočtu sněmovna doporučila vládě, aby od září zvýšila učitelům platy o 15 procent a ostatním pracovníků ve školství o desetinu. Naposledy se takto platy zvedly v listopadu.

Průměrný plat pedagoga by se nyní podle ministerstva školství měl pohybovat kolem 30 750 korun. Průměrná mzda v ČR byla na konci loňského třetího čtvrtletí 29 050 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 20 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
6. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.