Nová Trojská lávka již slouží chodcům a cyklistům. Kvůli vládním opatřením se otevřela bez stříhání pásky

Od pátečního odpoledne je možné dojít suchou nohou z pražské Troje na Císařský ostrov. Otevřela se Trojská lávka, která vznikla jako náhrada té, která se zřítila v prosinci 2017. Kvůli epidemickým opatřením proběhlo otevření bez jakékoli ceremonie. S otevřením nové lávky také po necelých třech letech končí provoz přívozu P8, který ji dočasně nahrazoval.

Nová Trojská lávka se otevřela bez přestřižení pásky – takříkajíc potají. Pražský magistrát ani neprozradil přesný čas otevření ve snaze zabránit srocování lidí s ohledem na epidemickou situaci.

Lávka přes hlavní rameno Vltavy vznikala téměř rok, stavba začala loni v listopadu. Praha za ni zaplatila 150 milionů korun. Konstrukce je dlouhá 256 metrů, šíře dosahuje čtyř metrů. Lidé po ní mohou chodit, ale i jezdit na bruslích nebo na kole. Na staré lávce nařizovalo dopravní značení kolo vodit.

Nahrávám video
Události: V Praze se po třech letech otevřela nová Trojská lávka
Zdroj: ČT24

Šířka lávky dovoluje i průjezd automobilu, počítá se ale pouze s tím, že v případě nutnosti po ní projede sanitka. S tím, že by po ní mohla jet sanitka, byla ovšem konstruována i stará lávka, což ale prakticky znemožňovaly betonové kvádry na předmostí.

Magistrát očekává, že nová lávka vydrží nejméně sto let. „Na rozdíl od té původní je konstrukce navržená tak, aby nekorodovala, a každý detail byl snadno kontrolovatelný, což byl problém té minulé,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Dvě předchozí lávky spadly

Nová stavba nahrazuje Trojskou lávku, která se zřítila v prosinci 2017. Byla tehdy v provozu a chodili po ní lidé, čtyři z nich utrpěli zranění. Kvůli pádu lávky stanul před soudem její projektant Jiří Stráský a bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký. Oba vinu popírají, Stráského se u soudu zastali i znalci. Rozsudek ale zatím nepadl.

Lávka z roku 1984, která v roce 2017 spadla, ale nebyla první, která z Troje na Císařský ostrov vedla. První provizorní přemostění vzniklo v roce 1977 poté, co povodeň vzala původní přívoz, ale samo neodolalo další povodni, která přišla počátkem 80. let.

Přívoz mezi Trojou a Císařským ostrovem opět vyplul po zřícení lávky před koncem roku 2017. Zprvu přes Vltavu plul malý elektrický člun, který Pražská paroplavební společnost dříve používala pro vyjížďky na Čertovku, ale kvůli nízké kapacitě dopravce později postavil větší plavidlo pokřtěné Troja určené přímo pro trojský přívoz. Přívoz byl limitován množstvím vody ve Vltavě, Státní plavební správa povolila jeho provoz pouze do průtoku 150 metrů krychlových v Chuchli, který řeka často překračovala. Nyní s otevřením nové lávky provoz přívozu končí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 4 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 22 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...