„Neškola“ z Frýdku-Místku stále nemá akreditaci. Přesto se v ní učí 39 žáků

Nahrávám video

Soukromá ScioŠkola ve Frýdku-Místku opakovaně usiluje o akreditaci ministerstva školství. Podle zjištění redaktorky ČT Markéty Radové ji nedostala jako jediná z celkem osmi ScioŠkol napříč Českem.

Výuka ve škole proto funguje na bázi individuálního vzdělávání. Zakladatelé ji pracovně označili za „neškolu“. Klasické třídy tam děti nenaleznou, chybí také zvonění i učitelé.

Místo nich děti vzdělávají takzvaní průvodci. Například žáky mezi 4. a 7. třídou zastihla Markéta Radová ve „druhém trojročí“. „Dneska jsme počítali matematiku, zjišťovali jsme anglické jednotky,“ popsala část výuky ředitelka Darina Klimparová.

  • Společnost Scio se od svého vzniku v devadesátých letech minulého století zaměřovala hlavně na hodnocení výsledků vzdělávání. Její zkoušky využívají v přijímacím řízení desítky fakult veřejných vysokých škol v Česku i na Slovensku.
  • V roce 2015 společnost otevřela svou první ScioŠkolu, které se inspirují takzvaným svobodným přístupem ke vzdělávání. Například výuka se zde odehrává spíše pomocí projektů, učitelé se nazývají průvodci. Žáci nejsou děleni do klasických tříd podle věku, ale spíše do smíšených skupin podle zájmů. Místo klasického učiva si vybírají témata, na kterých pracují.
  • Aktuálně firma provozuje sedm škol, které dostaly akreditaci ministerstva školství a tělovýchovy. Osmá zatím funguje v provizorním režimu bez patřičné akreditace ve Frýdku-Místku.

Také ona nazývá zařízení, které vede, neškolou. „Je to tak proto, že nemáme schválení od ministerstva školství. Proto jsme to chtěli zdůraznit,“ objasnila. 

Podle dosavadního názoru ministerstva je ve městě dost míst v jiných školách. Tři čtvrtiny žáků školy ale nepocházejí z Frýdku-Místku. A podle zjištění České televize ani jinou než tuto školu nechtějí. 

ScioŠkolu vnímáme jako alternativu k běžným školám, kterým jsme zřizovateli. A jediný argument, který ministerstvo proti zřízení mělo, byl, že máme dostatečné kapacity na našich školách.
Pavel Machala
náměstek primátora Frýdku-Místku

Počítače dostali darem, finance na provoz shánějí sami

Protože stát zatím na provoz ani na vybavení školy nepřispívá, musejí se její zakladatelé o financování starat sami. Například počítače jim darovala jedna ze spřízněných firem. Akreditace by zajistila i stálý příjem peněz.

Zda ji škola dostane, to by se její zástupci měli dozvědět každým dnem. Žádají o ni už podruhé.

„Vzhledem k tomu, že správní řízení je neveřejné, není možné o jeho průběhu sdělovat žádné konkrétní informace osobám, které nejsou účastníky řízení,“ sdělila Jarmila Balážová z ministerstva školství a tělovýchovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 6 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 20 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.